Innocent Until Caught
Vaše jméno je Jack T. Ladd a jste zlodějíček ve širokém známém vesmíru (teď už víte, že půjde o sci-fi žánr) v područí striktního byrokratického systému, který každého zatížil takovými daněmi, že to skoro vypadá, že krást je jedinou možnou cestou k přežití. Samozřejmě tím se nedají obhájit sprosté zlodějiny, kapsářství a podobně, ale zase když vás systém ze zákona okrade o spoustu toho, k čemu přijdete vlastní poctivou prací, tak to má jisté demotivační prvky. Takže hrajete vlastně za záporáka nebo za někoho, kdo nemá jinou volbu? No okecat se to dá jakkoliv.
Každopádně jste v nepříjemné situaci, kdy jste byli chyceni policií za drobný přečin (jen nějaká krádež :-) , který vám pro tentokráte ještě hodlají odpustit. Co vám ale neodpustí je uhrazení dlužné daně o astronomické výši a na to máte pouhých 28 dní. Netřeba se z herního hlediska obávat toho termínu, ve hře žádný čas neběží. Každopádně od tohoto momentu je vaším úkolem....no ne ani tak sehnat peníze, jako se prokousat několika prvními obrazovkami, než si vás objedná jeden místní oligarcha a sběratel k tomu, abyste pro něj ukradli tři pro něj vzácné předměty.
A aby to nebylo málo, vaše zlodějské schopnosti zaujmou i mocnější kruhy a tak vás vesmírná federace nakonec najme, a to k čemu jinému, než ke krádeži, jejíž výsledkem má být záchrana vesmíru. Jednoduše jste grázlík, k tomu nekorektní macho, ale velmi schopný, a proto si vás establishment, který vás nejprve kriminalizuje, objedná k práci nejvyšší státní důležitosti. Nic nového pod sluncem. Více ale nebudu prozrazovat, protože k čemu jinému byste se pak mohli pokoušet dohrávat tuto hru (pokud jste tedy tak již dávno neučinili).
Po herní stránce jde o typickou point and click adventuru. Možná až moc typickou, ale mám rád typické adventury, proč nemít rád i tuto? Po prvním oťukávání zjišťuji, že je zde docela atypický inventář. Jeden velký slot, do kterého házíte věci, jak se vám namane. Jak to není vůbec šťastný nápad zjistíte, až se vám nahromadí tolik věcí, že se vám budou překrývat. Jak se pak špatně v tom přehrabuje a kombinuje s předměty nemusím sáhodlouze popisovat.
Co mě zaujalo, tak styl průzkumu. Jezdíte lupou po obrazovce a vlevo dole se vám zobrazuje výřez zkoumané plochy a pokud je tam něco k prohlédnutí nebo sebrání, objeví se v tom výřezu textový název daného objektu. Nejprve jsem si řekl, jo, je to zajímavý styl průzkumu prostředí. Jenže proč ten výřez vyobrazuje tu plochu stejně velkou, jako když na ni koukám normálně v herní obrazovce? Proč daná oblast v tom výřezu není zvětšená, aby to bližší zkoumání mělo význam? Zbytečně to jen odklání zrak někam do rohu mimo herní scénu, jen abyste si přečetli nápis, na co najela vaše lupa. Takže opět nic moc nápad z praktického hlediska.
Naprosto nepochopitelná je pak ikonka oka (pozor, dosud jsem se bavil o ikonce lupy). Oko využijete v inventáři, kde si podrobně prohlížíte, co jste sebrali. Ale někdy k tomu rovněž lze využít lupu, stejně jako jde mnohdy využít oko pro zkoumání okolního prostoru. Nicméně obě ikonky funguji malinko odlišně a proto na vše budete raději klikat jak lupou, tak i okem, protože co kdyby náhodou (a ono se to náhodou fakt stává), že pohled lupou neodhalí nic, ale pohled okem spustí požadovaný event. Hodně špatný nápad.
Abych ovšem jen nekritizoval, vcelku zajímavý je rozhovorový systém hry, kdy mezi rébusy patří třeba i to, že se v rozhovoru nedoptáváte jen celými vypsanými větami, ale občas je možnost v nich selektivně kliknout i na jedno jediné slůvko v rámci celého vypsaného dotazu. Rozhovory jsou zde celkově klíčové a je třeba se v nich doptat opravdu na vše, protože stačí, když unikne v rozhovoru malinký detail, třeba zmíněný dotaz na jedno slůvko a pak s hrou nehnete dále.
Graficky byla hra hodnocena jako něco zpátečnického, co nedrželo krok se špičkou a už v samotné době vydání byla za zenitem. Z dnešního pohledu to rozhodně nevidím tak tragicky. Přišlo mi naopak, že má hra pár hezkých obrazovek, které sice zdaleka nejdou na hranici tehdejšího možného, ale scenérie docela mají atmosféru. A pokud v té době, ale taky i dnes, hráči hrávali a hrají jakékoliv i starší adventury, neměla je proč grafika vlastně urazit (viz obrázky okolo, jsou z Amiga verze, pár obrázků z PC VGA verze je úplně na konci obrázkové galerie za článkem).
Každopádně mi hra nepřišla rozhodně tak ošklivá, jak se o ní často nesly zvěsti a naopak bych řekl, že má určitý styl a rukopis. Ze zpracování hor v pozadí scenérií bych třeba skoro podezříval Psygnosis (ti totiž hru jen vydali, skutečnými vývojáři jsou Devide by Zero), že tady zasáhli jejich grafici. Dost to připomíná hory z jejich slavné Shadow of the Beast. A jelikož k technickému zpracování samozřejmě patří i hudba, shrnul bych ji jednou větou - docela pohodové elektronické melodie dělající dobrý podkres celkové sci-fi atmosféře.
Nakonec jsem si schválně nechal to horší, což vás nemá definitivně odradit, ale má vás připravit na to, že hra je tryzna:-) Naprosto nepochopím, jak v point and click adventuře, kde je nutno pozorně prozkoumávat okolí, zvedat předměty a kombinovat je, mohl někdo ponechat bug, který způsobuje, že kliknutí na věc za prvé nefunguje na první dobrou, což by v adventuře naprosto bezpečně fungovat mělo. A za druhé, je nutno kliknout na jeden jediný konkrétní pixel, aby akce zvednutí předmětu zafungovala. Chci zvednou předmět a mohu se uklikat, než se trefím kursorem v podobě ruky na ten správný aktivující pixel té věci, aby ke zvednutí došlo.
Stejně tak nesmyslně funguje, chcete-li třeba kombinovat dva předměty spolu. Když k tomu připočtu inventář s naházenými věcmi, kde marně klikáte na jednu věc, abyste ji vzali a posunuli jinam, protože se pod ní nachází věc další...naprosto katastrofa, dělající z celkem nadějné hry bohužel béčko amatérů a marně přemýšlím, proč hra dosáhla ve své době, i přes tohle všechno, takové pozornosti. Dost se totiž o ní mluvilo.
Vysvětluji si to jedinou možnou věcí. A to je bestiální pixelhuntingová obtížnost činící výzvu každému, kdo si řekl - "cože, že to prý nejde pokořit? Já to dám". A legenda je na světě. Představte si v takové hře předmět o velikosti jednoho pixelu. Máte? A teď si vzpomeňte, jak jsem pospal, jak je obtížné trefit pixel, když chcete něco zvednout. Jasan, tady máte výhodu, že předmět má jeden pixel a pokud jej najdete i v případě, že periodicky mizí a zase se objevuje, tak aspoň víte, kam se trefovat. Jenže to by musela i ruka na kurzoru mít jeden pixel. Takže tady zase válčíte s tím, jakou částí té ruky se máte trefit na jedno pixelovou věc. A když se 5x netrefíte, řeknete si - tady cesta asi nevede. Jenže ona vede.
Umíte si jistě představit, jak takovéto boty dokáží doslova rozbít jakoukoliv snahu o vlastní řešení hry, kdy kombinace s předměty potřebuje jasné a precizní funkční ovládání. Ne, že hlavním rébusem hry se stane - jak zvednout tento předmět? A to, že jsem jej nezvedl, znamená to, že mi blbě zafungoval kurzor anebo to ani nemá jít zvednout? Od 20% hry jsem tedy pořád pokukoval do návodu. Plusem hry budiž to, že vám vypisuje, kolik % hry už máte splněno :-) Ale pak musím zmínit ještě jeden zásadní nedostatek. Přechod do další obrazovky je v podstatě taky pixel hunt. Protože jak nekliknete na východ správně, tak jím prostě neodejdete.
Sakra, v podstatě díky chybám béčková adventura, a tolik odstavců a ještě tak dlouhých. Někdy mám pocit, že píši podrobnější recenze na takovéto nedodělky, než na precizní hvězdné tituly, které odbydu pár odstavci o tom, jak to bylo super :-) Ono něco zkritizovat, to se píše jedná báseň a postěžovat si, jak nefungovalo to či ono, to je snadnější než něco pochválit :-) Mohl bych tady ještě pokračovat dalším bugem typu - "Item log error", to když mi hra po nějaké fázi práce s předměty spadla a popravdě nevím, jestli už to nebyl problém toho, že jsem jel hru přes DOSBox a něco tam správně nesepnulo. Jinak by byla hra vlastně nedohratelná. A tak jsem musel sáhnout po emulaci a po verzí hry z Amigy, v které ten bug nebyl a proto zde okolo vidíte obrázky z Amiga verze, která je trochu vizuálně chudší.
Nicméně, i přesto všechno bych doporučil hru dojet a nezatracoval bych ji úplně, protože po dějové stránce to není vůbec špatné a přirovnal bych to k nějakému Space Questu, akorát v gangsterském podání. A hlavně pak pokračování Guilty, to je už hodně jiná písnička, na kterou se můžete fakt těšit, povím vám o ní hned příště. A jelikož příběh docela navazuje, je fajn jej mít zmáknutý i z tohoto prvního dílu. Takže zatnout zuby, obrnit se svatou trpělivostí a zahrát! :-)
Hodnocení: 65%
Ringo
Komentáře
Okomentovat