Monkey Island 2: LeChuck's Revenge

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: LucasArts/ Vydavatel: LucasArts / Rok: 1991

The Secret of Monkey Island se do srdcí hráčů zapsal jasně jako legendární, dokonalá a příkladná adventura, dávající za vzor, jak by to mělo vypadat. A po právu, jelikož ve své době skutečně splňoval vše, co si hráč v rámci tohoto žánru mohl přát, a to tak nadčasově, že to v podstatě platí dodnes. Druhý díl měl ale jasnou ambici posunout to ještě dále, aby svého slavného předchůdce překonal. Laťka byla položena opravdu vysoko, takže by se dalo říci, že je to v rovině nemožného a i zřejmě proto budou následující řádky plné rozporů.

Jak to tedy dopadlo? Překonává druhý díl svého předchůdce či nikoliv? Na tuto otázku neumím odpovědět jinak, než vyhýbavě. Takže ano, i ne. A teď se to pokusím snad smysluplně vysvětlit. Začnu příběhem. Zatímco první díl končil romantickým setkáním Gaybrushe Threepwooda s jeho milovanou Elaine Marley, guvernérkou Mêlée Islandu™, tak v tom druhém je jasné, že jim to nakonec neklapalo. 

Po pár měsících soužití nemohla Marley Gaybrushe už ani cítit a tak se rozešli. Gaybrush najednou nevěděl, co s volným časem a rozhodl se vydat vstříc dalšímu dobrodružství. Tentokráte se rozhodl najít slavný Big Whoop poklad a pátrat začne na ostrově Scabb, kde o pokladu kolují legendy. A jak už to bývá, cesta jej nakonec nedovede nikam jinam, než k jeho úhlavnímu nepříteli, LeChuckovi, který měl být minule přeci zničen. Jenže zničena byla jen jeho duše, nikoliv tělo. Příběh je ale samozřejmě ještě záhadnější a komplikovanější. Kdo jej ještě nezná, tak by nebyl určitě rád, kdybych tady prozrazoval hlubší detaily.

Hned po spuštění hry mě samozřejmě zaujala velmi zajímavá grafika. Po této stránce došlo k značnému posunu oproti dílu prvnímu. Co se týče toho překonávání, tak tady platí to zmíněné "ano i ne" poprvé. Grafický styl se totiž značně změnil. Grafika je jasně barevnější, detailnější, propracovanější a navíc má velmi specifický styl. Působí, jakoby byla namalovaná tuší a vybarvena temperkami. Pravděpodobně toho bylo docíleno kresbou na papír a následným převedením obrázků do počítače. 

Není to tedy klasický krásný pixel art, kterým se honosily předchozí Lucasovské hry, ať už první díl Monkey Islandu nebo Loom. Na druhou stranu je to vynahrazeno specifickým uměleckým dojmem. Vypadá to fakt pěkně a originálně, byť některé scenérie působí místy až chaoticky, úmyslně cartoon stylem a postrádají takovou tu čistotu počítačové pixel artové kresby. Každopádně bych ale grafiku Monkey Islandu 2 označil jako ikonickou, nezaměnitelnou a hlavně - má to výstižnou pirátskou atmosféru a to je to hlavní. Samozřejmě hra stále využívá osvědčený Scumm engine se seznamem příkazů v dolní části obrazovky, kterými budete hru ovládat.

Čím se může ovšem Monkey Island 2 oproti svému spíše tichému předchůdci více pochlubit, je hudba. Ta zní prakticky stále a tak vás během hraní budou provázet příjemné pirátsky rozverné melodie, dodávající vašemu dobrodružství další dávku té správné atmosféry. 

Jaká je tedy náplň hry, co vše tady půjde a nepůjde dělat? A zdalipak si při vší snaze o humor dokáže hra zachovat pro hráče ten pocit, že se jako pirát potuluje po záhadných exotických ostrovech opředenými tajuplností, které navodí takový ten správný mráz v zádech? Humor je tady všudypřítomný, a to o několik levelu dále, než jsme mohli zažít v jedničce. Tohle by se samozřejmě nemělo přehánět, aby z celého dobrodružství nebyla jedna velká humorná fraška, která vytěsní ze hry jakékoliv napětí.

Naštěstí v tomto případě humor hru nepokazil, byť pár pochybností jsem měl. Zajímavé je, že z dávných časů, kdy jsem hru hrál, se mi zafixovalo, že je Monkey Island 2 nějakým způsobem spíše nepříjemný a praštěný, nicméně teď jsem si jej dohrál znovu a dojem byl naprosto jiný. Jako bych snad do hry správně dospěl :-) 

Už mi nějak nevadilo, že tady je plno nechutného plivacího humoru. Jo, je to kapku disgusting, ale už jsem to bral více s nadhledem, než když mi bylo čtrnáct či osmnáct. Bylo to, jako bych hrál najednou kapku jinou a neskonale lepší hru. Podstatné je, že všechny humorné narážky jsou natolik inteligentní, že pobaví, i rozesmějí, ale není to úplně pitomé a do celkové atmosféry všechny situace a hlášky chytře zapadají. 

Struktura úkolů se naštěstí netopí v nekonečných humorných situacích a má přísnou logiku a povětšinou realistickými úkony docílíte realistických výsledků. Až na pár výjimek tedy, kdy je potřeba asi ve dvou případech vzít něco, co by vás nikdy nenapadlo, že si schováte do kapsy. Přibližně do 60% hry jde vše jako na drátkách a i po delších zákysech jsem nakonec na vše přišel nějak sám, což člověku činí největší radost z hraní. Pak se ale postup zastavil a došlo mi, že se párkrát do návodu bohužel kouknu. 

Hra je rozdělena na čtyři kapitoly, z nichž první dvě bych klidně ohodnotil i 150%, (grafika, hudba, puzzly, příběh, pirátská atmosféra, mraz v zádech a pod.), ale poslední dvě kapitoly se závěrem hry bych naopak hodnocením podsekl na nějakých 50% a 30%. Máme z toho v průměru tedy skoro 100% hru s drasticky sestupnou kvalitou. Je to bohužel tak.

Ve skvělé první a druhé kapitole budete pendlovat mezi třemi ostrovy - Scabb Island, Booty Island a Phatt Island. To je ta nejlepší část hry s nejlepší atmosférou, dějem a skvělými pirátskými reáliemi s tím správným napětím. Navštívíte například krásnou lodní vesničku, dvě guvernérské rezidence, dvě přístavní města, záhadnou bažinu, hřbitov, podíváte se i na mořské dno s vrakem a budete přemýšlet, jak ze všech místních obyvatel dostat indície ke čtyřem kouskům mapy k pokladu Big Whoop. Tato část hry byla tak nádherná, strhující, plná záhad, informací a zvláštních příběhových souvislostí, že mě dokonce napadalo, že tady tohle ten Monkey Island 1 i přeskočí. Jenže...

Následuje kratičká epizodka bludišťového charaktedu v Le Chuckově pevnosti a pak další krátká bludišťovka na čtvrtém ostrově - Dinky Islandu, který je zmatečný a řešení mi přišlo strašně zavádějící. Nakonec poslední Final Part, to je bohužel tak trochu propadák. Potulujete se po podzemních chodbách Dinyk Islandu v jakési LeChuckově klinice s tím, že řešení čehokoliv vám narušuje otravný LeChuck, který vás neustále pronásleduje a pak teleportuje vždy do jiného místa. Navíc je tady pár zádrhelů nutných řešit na čas a pokud tu situaci, ve které je třeba něco rychle udělat, v danou chvíli nevysledujete, tak jste zamrzlí ve hře na věky. 

Co vám nemůžu vyspoilovat, je závěr celé hry. Tedy to, co z celého toho vašeho putování skrze první a druhý díl Monkey Islandu vlastně vyleze. To bylo pro mě zklamáním největším. Je to jak když dítěti jednoho dne rodič prozradí, že není Ježíšek. Trochu velká vlna kritiky na to, že se bavíme stále o jedné z nejlepších adventur, že? 

Ale netřeba to fakt brát příliš dramaticky. Na jinak dokonalém dílku jsem musel výrazněji zmínit vady na kráse, které tady jednoznačně jsou. U slabé hry by se člověk nad tím nepozastavoval, ale u tak skvělé hry obzvláště zamrzí, když má nějakou otravnou pasáž. Kdyby autoři vymysleli nějaký hezký strhující závěr hned po prvních dvou nejrozsáhlejších kapitolách, bylo by to asi na maximální hodnocení bez váhání.

A tím jsem se dobral k tomu, proč Monkey Island 2 v něčem předchozí díl překonává, ale v mnohém také ne. Grafika není ani lepší, ani horší, je jiná. Hudba je určitě lepší. Humoru je zde více, dokonce jsem se vícekrát zasmál, ale nemuselo to být, raději bych to vyměnil za adventurně poctivěji udělaný závěr hry. Atmosféra je vynikající, ale rovněž, ani lepší, ani horší. Hlavně v prvních dvou kapitolách je naprosto fantastická. 

Výrazně narostla i délka hry a přístup hned na tři ostrovy dal větší prostor pro velmi vychytralé rébusy kombinující předměty a lokace napříč všemi těmito ostrovy.  Při srovnání Monkey Islandu 2 se svým předchůdcem vychází jednička tedy přeci jen o kapku lépe díky své kompaktnosti. Dvojku autoři poněkud přemotivovaně přepálili. Nicméně i přes početné řádky kritiky, které jsem tady předvedl, říkám, že tohle je jedna z nej adventur počátku 90. let s puncem nadčasovosti a řadí se k té špičce, díky níž se Lucas dělí o první místo se Sierrou v tvorbě nejlepších adventur.

Hodnocení: 95%

Ringo

Remake 2010:

Stejně jako The Secret of Monkey Island má druhý díl moderní remake. Nejlepší na něm je možnost hru plně hrát v původní grafické verzi a do remku se kdykoliv jednou klávesou přepnout. To jen tak pro zvědavost, jak to vypadá v moderním pojetí (anebo naopak, přepínat z moderní verze pro zajímavost do té staré, jak kdo chce). Místy se povedlo původní lokaci vystihnout v remaku dobře, jindy méně. 

Každopádně je jasné, že ten grafický styl prostě překreslit nepůjde a může jít jen o maximální snahu o přiblížení se struktuře původních lokací. A tak bude každý remake tak trochu jinou hrou s jinou atmosférou a opět platí, že originál je originál. Fanoušci dabingu ocení namluvení postav a možnost také zkombinovat dabing remaku s původní starou grafikou. V tomhle byla odvedena vynikající práce.  

Nyní bude následovat ještě galerie původní verze a následně po ní dám na ukázku více obrázků i z remaku.

VGA verze:

Obrázky z remaku 2010: