Leisure Suit Larry 2: Goes Looking for Love (in Several Wrong Places)

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1988

První díl Larryho se mi popravdě vůbec nelíbil, a to ani na svou dobu, a tak jsem mu to pěkně spočítal. Za nulový dobrodružný feeling, nepřitažlivost, oplzlost a vlastně nulový důvod se tam pokoušet cokoliv plnit. Samozřejmě to vše z mého pohledu. Názor můžete mít určitě jiný a jistě jej mnozí máte, jinak by se Larry tolik neproslavil a nevynutil si další pokračování. Jak tedy dopadl druhý díl? 

V podstatě po všech stránkách lépe a nemohlo to vlastně ani být jinak. V pokročilejším SCI EGA enginu se již daly dělat lepší kouzla a tak vypadá Larry 2 o poznání lépe graficky. Příběh se také posunul o notný kus dále. Konečně tady máme dobrodružství. To nejprve naváže na konec předchozího dílu tím, že Larry chce žít s ženskou, kterou v něm sbalil úplně nakonec, jenže je to samozřejmě rozmařilá zbohatlická žena, která začne mít balíka, jakým Larry beze sporu je, plné zuby. A tak jej jednoho dne odežene od své vily, ve které se s ní Larry chtěl usadit, jako prašivého psa.

Larrymu nezbývá, než prošmejdit městečko, získat svou (respektive vaší) vychytralostí nějaké prostředky, které by jej dostaly na luxusní zaoceánskou loď, na které se dopraví do exotických krajin, aby tam našel své nové štěstí. Samozřejmě na této pouti nebudou chybět lehké erotické epizodky a narážky, ale nečekejte nic zásadního, co by z této hry dělalo regulérní erotickou 18+ záležitost. Pár nakreslených svléknutých ženských tady sice bude, ale celkem "neškodným" způsobem. Samozřejmě nechybí spousta celkem ucházejících vtípků, jak už to u těchto humorných adventur bývá.

Co se tedy zlepšilo o 100% je jakási poutavost děje. Najednou budete cítit, že hra má nějaký spád a také cíl. Trochu napětí tady vnese zapletení se s agenty KGB, čímž to konečně získává punc jakési herní exotické, ztřeštěné a odlehčené Belmondovky. Takže je tady pár padouchů, kteří po vás jdou, což výrazně mění herní situaci a nebude to takové to nudné - jen tak se potuluji městem a hledám, jak kterou ženskou sbalit.

Kamenem úrazu je však obtížnost. Byť cítíte, že vás hra někam směřuje a nepůjde o potulku po okolí jen tak z plezíru, nevyhnula se nesmyslům, díky kterým bych se asi nikdy bez návodu nedostal ani z úvodního města. K dosažení posunu ve hře totiž musíte najít x posloupností buď postavených na hlavu, anebo by člověk musel být obdařen jasnozřivostí, aby odtušil, jak to autoři mysleli. 

Celý postup hrou je provázen sérii nutných úkonů, které vlastně s ničím nesouvisí. Jen vyřeší nějakou lokaci tak, že se něco stane, abyste se posunuli do lokace jiné. Například si jen tak budete navštěvovat kadeřníka, protože tušíte, že s vámi něco udělá, abyste docílili něčeho. Čeho, nevíte. Co s vámi provede, nevíte. To se teprve ukáže. Vadilo mi, že pokusy a omyly máte dosáhnout řešení a není to opačně. Tedy že by vás hra konkrétní situací vybídnula k nápadu, co udělat a co použít, protože víte, že byste potřebovali na tom či onom místě docílit konkrétního řešení. 

Tady ale člověk pak v zoufalství mrkne do návodu a kroutí hlavou a říká si, ne, tohle mě ani netrklo. Proč si koupit zrovna tenhle předmět? Proč zrovna tadyhle jsem měl zajít 2x? Jak mám vědět, že někde později budu potřebovat tohle a tak si to mám dopředu opatřit někde, kde není vidět, že tady takový předmět je? Mohl bych si myslet, že jsem těžce natvrdlý a ostatní to dají na rozdíl ode mě hravě a já tady plaším, jak je to těžké. Z tohoto sebekritického pohledu mě ale vyvádí x jiných adventur, které se mi bez návodu, případně jen s pár naťuknutími, dohrát povedlo. Ale tady ne, prostě to nedocházelo. 

Bohužel to pak pro mě ze hry udělalo další grafickou prolézačku s návodem po ruce, kdy jsem vždycky po pár zoufalých pokusech mrknul na řešení. Copak se tady asi má udělat, aha, tohle ne, tohle taky ne, to je úplná blbost, to taky nefunguje a tady jsem udělal něco, že jsem nenávratně ztratil předmět a k ničemu to nevedlo, ok, load. A ani se nebudu složitě rozepisovat o nespočtu dead endů, kdy se ocitnete na místě, z kterého není návratu do míst, kde jste měli něco důležitého vzít. Obzvláště když nebudete vlastně ani vědět, co vám chybí a co jste někde přehlédli. 

Graficky se ale hra velmi povedla a nabízí mnoho opravdu krásných EGA obrazovek, z nichž vám jich ve screenech okolo představím jen pár, protože jsem si bohužel kompletní galerii z průchodu hrou omylem smazal. Naštěstí jsem jich pár, které jsem si prozíravě uložil i jinam, našel. A tak můžete aspoň kouknout, že Larry 2 nevypadá věru zle, samozřejmě pokud je tedy tato stránka váš první kontakt s touto adventurou v životě, což je málo pravděpodobné :-) Každopádně i z těch pár obrázků je vidět, o kolik bohatší a rozmanitější je Larry 2 oproti svému předchůdci.

Larry 2 by nemusel být vůbec špatná hra. Chtělo by to jen intuitivnější úkoly a absencí dead endů. Pak by si člověk i tu cestu zaoceánskou lodí užil, včetně romantického zakončení s domorodkyní na "pustém" ostrově, který sužuje zlý padouch. S ním si pěkně po Belmondovsku (případně po Bondovsku) poradíte a celý ostrov i s domorodci zachráníte. Ale zase musím říci, že za tu podívanou to pro mě, pro fanouška EGA grafiky, stálo.

Hodnocení: 55%

Ringo