Ascendancy

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS/ Developer: The Logic Factory / Vydavatel: Virgin Interactive Entertainment / Rok: 1995

Konečně jsem si splnil jeden z dávných restů. Kdysi mě uchvátily obrázky z této hry ve Score, ty s těmi planetami osázenými budovami. Po této hře, jako fanda Master of Orionu, jsem samozřejmě toužil, ale nějak jsem ji tehdy nesehnal a po letech, kromě letmých zmínek jiných hráčů, že to bylo dobré, jsem na hru kapku pozapomněl. 

Občas mě chytne taková mánie, že dostanu chuť na hru nějakého žánru a pak musím mít a zkoušet z něj všechny možné hry. A to nejen ty, které se povedly a proslavily, ale třeba i ty méně profláklé či raritní. Takže kromě nedávné koupě krabicovky jsem si hru konečně zahrál, vyhrál a stálo to tedy za to. A není náhoda, že jsem zrovna nedávno zveřejnil recenzi, kde jsem si zavzpomínal na božský Master of Orion. Zavzpomínal jsem totiž na něj v plném proudu aktuální rozehranosti Ascendancy.

Jenom taková vsuvka - chci-li se zde zmínit o nějaké 4X vesmírné strategii, mělo by se Master of Orionem prostě začít, pak až se zde můžeme bavit o dalších hrách dané kategorie :-) Master of Orion je prostě bůh, s kterým jsem strávil hodně času v 90. letech. Nepočítám-li jeho překomplikovaného současníka z roku 1993, Space Empires, beru MoO1 jako zakladatele žánru v této podobě.

Nepočítám-li druhé a třetí pokračování Master of Orion, má tato legenda nemálo klonů, nebo lépe řečeno následovníků. Některé se povedly stejně skvěle, některé méně, některé jej v lecčems trochu koncepčně vylepšily. Za všechny bych jich pár zmínil, a to asi v podstatě port MoO1 konceptu do světa Star Treku, Birth of the Federation (1999), mimochodem nepřekvapivě od vydavatelů Microprose. O tom jsem tady kdysi dávno už psal, čímž jsem vlastně porušil to, že nejprve MoO1 a pak se můžeme bavit o ostatních :-) O naprosto fantastické a dokonalé, ne tak dávno vydané, Stellaris (2016) jsem zde psal rovněž a netajím se tím, že ji považuji za naprostý vrchol žánru. Nicméně vraťme se konečně do roku 1995 ke hře Ascendancy.

Je možná trochu škoda hovořit o klonech, což má nádech něčeho nižšího. 4x strategie jsou prostě žánr a Ascendancy jednoduše nemůže vypadat jinak, pokud má být 4x vesmírnou strategií. Takže uvidíte známou vesmírnou mapu s tečkami coby hvězdných soustav. Budete obhospodařovat planety, snažit se o co nejvyšší přírůstek populace, produkci a samozřejmě výzkum. Ten slouží nejen k tomu, aby se vynalezly lepší prostředky k růstu planet, ale hlavně vede k vývoji a výrobě ničivých vesmírných korábů, kterými budete postupně vytlačovat ze soustav soupeře, tedy konkurenční národy. Hra probíhá na tahy a to buď posunem o den a nebo zrychleně automatickým posunem tahů až do první nejbližší události.

Máme tady ale hned několik zajímavých změn. Začal bych rasami. Jejich výběrem ostatně hra začíná. Nejsou tady lidi ani nic humanoidům podobného. Na výběr máme z bizardních tvorů jako podivní sopeční vlci, sněžní mamuti, jakési snad včele (nebo motýle?) podobný hmyz, rostlinné tvory a také robotické bytosti. Hra tímto tak dodává podivínskou atmosféru, která vás uvrhne do pocitu vetřeleckosti, že jste prostě fakt někde jinde, a ani náznakem tady neexistuje něco, jakože někde někdy byla nějaká Země. Tohle oddomácnění od humanoidní rasy a Sluneční soustavy může na někoho působit i kapku depresivně, nebo naopak taky inovativně a neotřele.

Další změnou je, že podobně, jako už ve Space Empires, se mezi hvězdami dalo pohybovat jen přes červí díry, zde je tomu rovněž tak. Nelze jen vyvinout lepší motor a pak se dopravovat na jakoukoliv hvězdu v rádiusu, který daný motor dovoluje. Tady udávají červí díry jasné trasy, kudy se lze pohybovat. Může se tak stát, že budete mít vy, nebo soupeř, pohodlné bezpečné zákoutí, kdy víte, že kdokoliv ostatní může doputovat k vám jen jednou trasou. 

V čem Ascendancy excelovala, tak to bylo grafické vyobrazení planet a jejich hospodářství. Tady nejsou jen planety jako barevná koule a prosté číselné nebo ikonkovité ukazatele, jak dalece jsou na tom jednotlivé aspekty hospodářství. Tady jsou jasně na povrchu planet vyobrazeny obytné čtvrti, zemědělské oblasti, továrny, vědecké laboratoře, případně obranné prvky, tak trochu jako byste na povrch planety dali výřez rozrostlého města ze Simcity 2000. Je zde vyobrazen i orbit, na kterém budete umísťovat vesmírné "loděnice", doky, raketovou obranu, štíty.

Samotné hospodářství funguje dost podobně, jako posuvníky určovaná míra zaměření planety u hry Master of Orion. Tady však nehýbete posuvníky, ale pokud chcete zvýšit produkci, postavíte nějaké množství továren. Chcete-li zvýšit přísun obyvatel, postavíte x kusů obytných staveb a x kusů zemědělských staveb. Vědu zajišťuje množství postavených laboratoří a výrobu urychluje hromada nastavěných továren. Produkovat lze jen jednu položku na jedné planetě, počítaje do toho i lodě.

Jde o to, že tady jen pragmaticky neurčujete délku lajny posuvníků, tady prostě ten posuvník nahradí to, že se rozhodnete, že teď třeba umístíte a postavíte tři továrny v řadě, což trvá určitý počet kol, závisle na míře produkce. Čili princip stejný, jen provedení je na oko daleko efektivnější, konkrétnější a líbivější než u Master of Orionu 1. Na druhou stranu bychom mohli říci, že otrocké plácání budov na jednotlivé planety může časem omrzet, zatímco posuvníky jsou tak krásně pragmaticky manažersky svižné a automatické.

Stejně, jako u MoO1, je i zde designování lodí. Je však o něco jednodušší, přívětivější a graficky daleko líbivější. Designovaní lodí je zde opravdu zábava a přišlo mi, že tady mě designovaní lodí bavilo snad ze všech vesmírných 4x strategií, které jsem hrál, nejvíce. Čím lepší výbavu loď měla a hlavně také čím větší byla, tím více kol trvá, než se vyprodukovala.  

Další odlišností, kterou bychom oproti MoO1 nalezli je styl soubojů, Jsou tahové a probíhají kontinuálně, klidně v několika soustavách najednou a můžete se mezi nimi přepínat. Jakmile do jedné soustavy v 3D vyobrazení dorazí lodě, které se střetnou s nepřátelskou flotilou, případně nepřítelem bráněnou planetou, můžete vybírat své lodě, zbraně, kterými chcete pálit a cíle, na koho střílet. 

Nepřítel bude palbu opětovat. Bitva v jednom kole trvá tak dlouho, dokud se pro daný tah nevystřelí všemi dostupnými zbraněmi. Těmi mohou být rakety, různé plasmomety, lasery a speciální bomby. Důležité je kontrolovat si dostřel, protože ztráta drahé lodě, kterou vám někdo rozstřílí z dálky, a vy se nestihnete ani přiblížit, natož pak vystřelit, to docela zamrzí. Po vystřílení všeho v daném kole je třeba se posunout o jeden den (tah), aby se zbraně aktivovaly do dalšího kola boje.

Velkým překvapením je zde pak omezený počet lodí. A to dle počtu soustav, v kterých máte kolonii. Někdo se přes tento fakt nedokázal přenést, ale já musím teda říci, že je to hodně zajímavý nápad a plně mi to vyhovovalo. Nedocházelo totiž pak k nesmyslné inflací lodí a šíleným přečíslením nějakých béčkových malých kocábek, u čehož byste nabyli pochyby, jak to mohl soupeř stihnout vyrobit bez toho, aby podváděl. Hra tak vyžaduje trochu větší taktiku a každičkou loď si budete hlídat jako oko v hlavě.

Věda je naprosto klíčovým aspektem, který nesmíte ani na chvíli zanedbat. Stavěním laboratoří a dalších budov, upgradujících míru vědeckého výzkumu, zvyšujete rychlost vývoje technologií, které jsou seřazeny ve velmi zajímavém vývojovém stromě. Můžete si pak vybírat, zda se soustředíte na technologie s nižší náročností na čas a nebo se pustíte do výzkumu něčeho velkého, co potrvá sice déle, ale přeskočíte úroveň soupeře například v oblasti zbraňových systému, obrany a nebo třeba rychlosti doletu.

Ještě bych zmínil, že zde nechybí diplomacie. Soupeře můžete ukecávat v mnoha oblastech, ať už je to výměna informací o soustavách, červích dírách, technologiích, nebo jej můžete požádat o pomoc v boji proti nepříteli, případně poštvat proti jinému národu ve stylu dva se perou a třetí se směje.

Grafickou úchvatnost planet a infrastruktury, kterou na nich budete budovat, jsem již zmínil. Planety jsou navíc s různými povrchy, některé jsou příznivé pro vědu, jiné pro průmysl, další zase pro zemědělství a u některých budete muset políčka k stavbě nejprve teraformovat. Některá pole na planetě jsou bonusová pro určité odvětví. Červeně značená dávají bonus k průmyslu, modrá k vědě a zelená k zemědělství a prosperitě. Mají také různou velikost, a tak někdy budete bojovat s omezeným místem na planetě pro stavbu dalších budov.   

Jak vidíte, hra je velmi komplexní. Zároveň je však velmi intuitivní a velmi rychle se naučíte, co a jak.  Malinko bych však hře vytknul, že v manuálu chybí seznam budov a jejich účinnost. Lze sice ve hře zapnout help, kde dostanete popisek k budově, ale chtělo by to i číselné údaje, aby bylo jasné, o kolik která budova co zvyšuje, aby si hráč mohl vybírat jen ty nejúčinnější varianty. Totéž platí pro popis výbavy lodí a zbraní. Ale nakonec mi pomohla v orientaci tato úžasná stránka: https://www.b-sting.nl/ascendancy/planets-surface.html 

Málokdy se nějak zvlášť rozepisuji o hudbě. Ta mě totiž v hrách buď baví a nebo nebaví a těžko se to popisuje, dost záleží i na vkusu. V tom druhém případě, kdy mě hudba nebaví, nemám problém hudbu u hry vypnout a pustit si nějakou svou. Ale u Ascendancy musím říci, že jsem většinou hrál s ingame hudbou, protože ty melodie tady přesně působivě sednou. Někdy jsou tajemné, jindy strašidelné, prostě přesně tak, jak si při zkoumání vesmíru představuji. Takový správný ambient. Z čehož jste jistě pochopili, že hudba je zde nadmíru vynikající.

Pořád jsem si nemohl ujasnit, zda dát hře  85% nebo 90%, protože 90% jsem dal MoO1, ten byl prostě první a z něj se pak vycházelo. A Ascendancy z něj vychází tedy fest, ale na druhou stranu mnohé mění a dostává kapku jinam a přemýšlím, jestli mnohdy nakonec ne v lepší podobě. Graficky z hlediska zpracování planet určitě, co se týče budování planet, tak rovněž, sahá to spíše k pozdějšímu MoO2, ale zachovává umocnění specializací planety mezi vědu, průmysl a ekologii budováním jedné složky (tedy stejných budov) několikrát. Nakonec pro 90% rozhodlo to, jak mě hra bavila. Jednoduše jsem se od toho nemohl odlepit, dokud jsem neporazil i ten nejposlednější konkurenční národ v galaxii, byť číselně už dávno bylo vyhráno a hra mi oznámila Victory po té, co jsem ovládl 2/3 galaxie.  

Hodnocení: 90%

Ringo