688 Attack Sub

Platforma: PC / Žánr: Simulation / Developer: Electronic Arts / Vydavatel: Electronic Arts / Rok: 1989

688 Attack Sub je hra, která za starých časů kolovala i mezi těmi nejnižšími, nebo možná hlavně těmi nejnižšími, pařanskými kruhy a byla součástí nesmrtelných kompilací toho, co u nás vlastně ani nešlo koupit. Komu zabloudila doma od kamarádů a spolužáků nějaká ta krabička s disketami, kde se nacházely hry Grand Prix Circuit, Grand Prix Moto, Test Drive 2, Prince of Persia, Crime Wave, Captain Comic, Stellar 7, Sharkey´s Pool, Face Off! a samozřejmě Wolfenstein 3D, Block Out nebo Arcanoid, nepochybně tam nechyběla 688 Attack Sub. A to i přes to, že hra měla copy protection, že už si dnes nepamatuji, jak se mi jí podařilo bez manuálu obejít. Takže hráči, kteří měli čerstvě PC, hráli tyto skoro béčkové provařeniny, zatímco o luxusních kouscích si četli v Excaliburu, než sáhli do těch vyspělejších herních kruhů :-) 

To byl takový výlet do počátku 90. let. Trochu ze svého pohledu v té historii ještě zůstanu, protože 688 Attack Sub je velmi specifický kousek. Spadá do kategorie - hraji to, protože jsem hrál vše, co se mi tehdy dostalo pod ruku. Simulátory mám rád, strašně moc, ale musím sám sobě přiznat, že tuhle oblibu musím chápat s obrovskou rezervou, protože jsem pořádně hrál jen F-15 Strike Eagle 2, F-19 Stralth Fighter, právě 688 Attack Sub, Advanced Destroyer Simulator, trochu jsem se trápil u LHX Attack Chopper a F-29 Retaliator jsem vůbec neuměl. Na základě nalétání stovek hodin v F-15 jsem se pasoval do milovníka simulátorů a později si koupil (konečně koupil!)  námořní simulaci Task Forces 1942, pak duchovního nástupce F29, tedy TFX, ten už mě ale nebavily tak moc, jakoby to pro mě ztratilo kouzlo a od té doby jsem už simulátory prakticky nehrál, spíše jen zkoušel a přitom navždy nostalgicky vzpomínal na ty tři první, co se mi dostaly do počítače. 

Když se tehdy člověku dostala do rukou hra, která slibovala podmořské dobrodružství v ponorce, představoval si hned obrázky ponorek pod hladinou, jak po sobě střílí torpédy, průzkum hladiny, jestli tam není loď k potopení, exploze a vejpůl rozlomené lodě klesající pod hladinu, kde si budu prohlížet potápějící se vraky, klesající k na život bohatému podmořskému dnu. A ono to tak samozřejmě není. Jestli se mi teď vybaví nějaké přirovnání, tak k jednomu vtipu, kde na obrázku A si nese hráč domu hru s krabici s nádhernou graficky bohatou obálkou a v hlavě si představuje bohaté obrazy z dané hry a obrázek B, jak hru nainstaluje, spustí a prohání bílý křížek po černé obrazovce :-)  

Samozřejmě u 688 Attack Sub to není až tak katastrofické a nějakou i docela příjemnou grafiku má, i když nepopírám počáteční rozladění, že se koukám jen na nějaké pohybující se písmenka na modré mapě a v tomhle prostoru se odehrává drtivá část hry. Samozřejmě je třeba přistoupit na fakt, že tu nemáme nějakou podmořskou arkádu ve stylu Subwar 2050, ale rozvážný simulátor jaderné ponorky 688 - class nebo sovětské Alpha - Class, podle strany, kterou si vyberete. Hra má 10 scénářů, od průzkumných akcí až po otevřený konflikt, kde budete potápět konvoje, pronásledovat ponorky nepřítele a samozřejmě se vyhýbat jejich naváděným torpédům.

Průběh mise tedy vyžaduje jistou trpělivost, chvíli koukáte, jak plave ponorka k cíli, pak z hlavního můstku rozdáváte úkoly typu - sonarem najít cíle, pokud se nějaké najdou, tak se je pokusit identifikovat, periskopem projedete hladinu a tady už se na něco tehdy koukat dalo. Mohli jste pozorovat siluety námořních svazů bitevních lodí, křižníků a torpédoborců hlídajících si své konvoje. Tady už napětí stoupalo, cílem bylo neprozradit se a nepozorovaně torpédovat konvoje. Pak se vám naskytla podívaná opravdu explodujících lodí. Škoda jen, že při pohledu pod hladinu byl vidět jen reliéf dna, modrá voda a opět jen písmeny označené cíle.

Ovládat jadernou ponorku je svým způsobem mnohem jednodušší, než ponorku z druhé světové války. Kdo hrál Silent Service 2, tak jistě ví, jaká tryzna bylo spočítat rychlost cíle, změřit směr a odhadnout rychlost torpéda a jeho dosažení cíle v předem vypočítaném prostoru. Ve své podstatě jste stříleli do prázdných míst pravděpodobnosti, že se v něm vaše torpédo a nepřátelská loď střetnou. U 688 je práce mnohem snadnější, zaměříte cíl a torpédo je již samo naváděno. Jedinými úskalími je tedy snaha o to nebýt objeven, a pokud vás objeví, tak se všemi možnostmi, jaké vaše ponorka má, zmizet nepříteli z radaru. Díky tomuto zjednodušení taky 688 Attack Sub tak zlidověl. Zajímavostí byla i možnost hrát hru přes modem proti lidskému soupeři.

Co by mohlo na této hře lákat hráče dnes? Vlastně její styl, že v jednoduchosti je krása a stejně vám hra ponechá pocit, že opravdu řídíte jadernou ponorku. Nostalgicky může táhnout starší hráče si tento kousek zopakovat. To, že se mise odehrávají ve studené válce, kdy o něco tak nějak šlo tomu dává taky určité napětí. Mise dnešních simulárotů typu - odpráskněte sklady somálských pirátů, kteří v podstatě se nemají fakt jak bránit mě nudí a přijde mi, že je to jakoby někdo udělal hru, kde mám jít s mědvědem rozdupat mraveniště. 

Ale takové soupeření dvou velmocí na podobné úrovni, to už má šťávu. Možná proto mě už tak nebavil TFX, který byl sice graficky zajímavým pokrokem oproti staré vektorové grafice, ale bombardovat cíle kolem Bělehradu bylo fakt nuda, s tou F-15 bylo jiné kafe jít sestřelit důležitý radar někde před  Sibiří :-) Takže proč ty staré hry hrát je prostě více důvodu, než jen nostalgie. Mají prostě aspekty, které se dnes už nevidí a je logické, že mnozí hráči tyto aspekty hledat budou. A to klidně i noví hráči. Takže, zkuste se ponořit na chvíli do roku 1989 a studené války pod mořem :-)

Hodnocení: 65%

Ringo