SimCity 2000

Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS / Developer: Maxis / Vydavatel: Maxis / Rok: 1993

Simcity 2000 je modlou všech budovatelů města a proto pojďme trochu zavzpomínat, proč tomu tak bylo. První díl SimCity přinesl úžasný základ k tomuto typu budovatelských strategií. Možná jste si všimli, že jsem jej ohodnotil docela nízko a to z důvodu, že bylo svými následovníky drtivě převálcováno. U prvního SimCity jsem strávil hodně času, ale jakmile jsem uviděl počátkem roku 1994 obrázky z druhého dílu, s číslovkou 2000, tak už jsem jen zasněně přemýšlel, jak si buduji nové městské čtvrti v úžasné malebné nové grafice a zájem o spíše schématické zpracování prvního SimCity rázem opadl.

Snění nad časopisem u obrázků ze hry se časem přerodilo v opravdové hraní, když jsem hru konečně o nějaký ten měsíc později získal na svůj počítač a mohu tehdejší dojmy popsat doslova jako budovatelskou extázi. Samozřejmě není vše o grafice, ale taky o mnoha nových budovatelských možnostech, které SimCity 2000 oproti svému předchůdci nabízelo. A abych netahal dojmy jen ze vzpomínek, rozhodl jsem se nyní opět hru po letech nainstalovat, zahrát a zastavět městem celou plochu, která je po vygenerování terénu k dispozici.

Budování města spočívá hlavně v návrhu městských čtvrtí stylem - vyhradím pozemky pro komerční, rezidenční a průmyslové využití a pak koukám, jestli jsem přilákal lidi. To znamená, že na vytyčených parcelách začnou "růst" stavby. Nechybí však ani pevně dané konkrétní účelné budovy typu policejní stanice, požární zbrojnice, nemocnice, školy, univerzity, knihovny, muzea, stadión, ZOO a různé parky. Těmi se jako starosta města snažím obyvatelům zvelebit okolí a zajistit bezpečný chod města, aby se jim ve městě líbilo a abych nalákal obyvatel co nejvíce. 

Na paměti musím samozřejmě mít to, aby lidé nejen stavěli své domky, ale aby měli kde pracovat. Proto musím vyváženě navrhovat umístění jednotlivých zón, které si obyvatele už pak obstarávají sami. Vývoj města je dynamický a závisí na tom, jak atraktivní mé město pro obyvatele je. Takže mohu sledovat, jak se domky při maximální spokojenosti lidí rozrůstají na obrovské luxusní vily nebo hustě obydlené činžovní domy. Stejně tak komerční zóny se postupně z malých obchůdků rozrostou v obří obchodní centra, nebo luxusní hotely. 

Ne zcela úspěšní urbanisté naopak poznají, když se jim dílo moc nedaří, jelikož se začnou čtvrtě vylidňovat a z původně honosných domů se postupně stávají zšedlé zchátralé vybydlené ruiny. To nastane v případech nemoudře vyvážených zón, znečištění, kriminalitě, nedostupnosti škol, výpadcích dodávek vody, elektrického proudu a dalších negativních vlivů, které by se vám, jako obyvatelům, také nelíbily.

Všechny tři zóny, rezidenční, komerční i průmyslové, mohu ovlivnit aspoň tím, že si zvolím dva stupně její hustoty, což je první novinka oproti prvnímu dílu. Nemusím tedy hned všude vyhradit prostory pro obří vily, hotely a v případě průmyslu pro ty největší továrny. S navrhováním čtvrtí si lze pěkně vyhrát a tak si mohu vymezit prostory pro menší obchůdky, malé vilky, průmyslové haly a malé výrobní podniky. To pro případ, že například nechci umisťovat obří znečišťující tovární komplexy vedle luxusních čtvrtí kolem jezera, kde očekávám turistiku a růst hotelových komplexů. Průmysl je celkově nutno rozmisťovat uvážlivě kvůli znečištění. Plánovat luxusní zástavbu hned vedle továrny, přístavu nebo letiště není úplně ten nejlepší nápad.

Další velkou novinkou oproti dílu prvnímu bylo, že kromě elektrických přípojek se musím starat i o zásobování vodou. Přepnu se tedy do vyobrazen podzemních sítí a mohu tady navrhovat vodovodní přípojky. Aby bylo město zásobeno vodou, je nutno v zavodněných oblastech umísťovat vodní pumpy. A aby to bylo úplně dokonalé, je třeba vodu zpracovávat, aby byla pitná, k čemuž slouží odsolovací zařízení a čističky. 

V podzemním budovatelském režimu se rovněž natahují sítě tunelů pro metro, což je další novinkou. Metro slouží k odlehčení hustoty dopravy, která u zalidněnějších čtvrtí umí hodně potrápit a časem odradit další obyvatelstvo ke stěhování se do mého města. Je tedy nutno chytře navrhovat podzemní stanice metra a propojovat je podzemní dráhou. Budování podzemních sítí je tady třeba činit pokud možno systematicky do pravých úhlů s tím, že se vyvaruji zhušťování stěžejních vodovodních řádů, aby mi trubky neblokovaly možnost natahovat tunely pro metro. 

Novým prvkem v dopravě jsou i dálnice. Ty v SimCity 1 nebyly vůbec. Je to svým způsobem komplikace, protože je třeba si dálnice dopředu tak trochu v duchu plánovat, kudy je povedete, jak je propojíte s klasickými silnicemi a kde uděláte nájezdy. Začlenění dálnice do již rozsáhlého a hustě osídleného města je pak docela složitou záležitostí a kdo s nimi nepočítal dopředu, bude muset sáhnout k nějakému tomu bourání třeba již pokročilé zástavby. 

Město prochází také technologickým vývojem. Klasické budovy jsou sice v podstatě neměnné, ale časem přibývají technologické vymoženosti hlavně v oblasti energetiky. Od uhelných a naftových elektráren se vývojem postupně dostanu k elektrárnám vodním, větrným, jaderným a nakonec fúzním. Takovým velkým finále je možnost proměnit město v obří obytné sci-fi moduly schopné pojmout desetitisíce obyvatel, které by správně nakonec měly vystřídat všechny ty roztomile vypadající domky a činžáky.

Samozřejmě vše se odvíjí od financí. Lidé přinášejí do města peníze v podobě odvedených daní, které lze snižovat, ale také samozřejmě zvyšovat.. Vše, co chci stavět, stojí peníze, stejně jako služby, které udržují pohodový a bezpečný chod města. Policie, hasiči, nemocnice, školy, to vše musím hradit z pokladny města a můžu si v procentech nastavit u jednotlivých komodit, nakolik je budu finančně podporovat. Je to takový  prvek udržující motivaci. Vydělat a postavit za to další čtvrť. Lze tady i v pohodě zbankrotovat, kdybych si počínal příliš lehkovážně. A nemít našetřeno na novou elektrárnu, když té staré skončí životnost, je přesně ten moment, který dokonalý krach nastartuje.  

A teď k té opěvované grafice. Simcity 2000 působí na pohled malebně, a to díky tomu, že se ještě nesnaží o ryzí realismus, ale je kombinací detailní grafiky zástavby různého druhu ve spíše klasickém VGAčkovém kresleném pojetí. Grafika je rohově izometrická. Pohled na město si lze otáčet do všech světových stran. Je zde možno využívat i terénních nerovností a zvyšováním nebo snižováním terénu se dopracovat třeba k hezkým čtvrtím na kopci nebo naopak v nížině třeba u velkého jezera. 

Jakmile se město začne rozrůstat, nabídne krásné pohledy do zastavěných částí, na které jsem se nemohl vynadívat. Navrhovat čtvrti, aby působily útulně a na pohled doslova mile, je vlastně vrcholem radosti z celého toho budování. Však můžete posoudit z obrázků okolo (samozřejmě pokud hru ještě neznáte, čemuž teda nevěřím), jelikož jsem si pro vás na ukázku jedno takové velké město v posledních pár dnech vybudoval :-)

Kdybych měl něco Simcity 2000 vytýkat, asi bych se musel dotknout podobného problému, jako u prvního SimCity. Hra může po čase omrzet, protože cyklicky pořád dokola navrhujete čtvrtě stylem - tady se bude bydlet, tady budou obchody a tady továrny, ať mají lidi kde pracovat, hodím sem policajty, hasiče, školu, nemocnici, autobusovou zastávku, i metro, natáhnu vodovod, elektřinu a koukám, jak to za pár minut vyroste. No a potom udělám hned vedle to samé. A to pořád dokola, dokud nezastavím celou mapu. 

Je to v podstatě trochu pragmatická suchařina bez napětí. Ale o tom tato hra přesně má být, je to urbanistův ráj. Kořením mohou být katastrofy a různé klacky pod nohy, které si ale v podstatě pod ně dobrovolně můžu naházet sám. Kdybych se začal nudit a měl mít pocit, že oželím na chvíli dokonalost a krásu města, nechám si zapnuté pohromy a čas od času něco shoří, přijdou záplavy, nabourá se letadlo v obydlené čtvrti nebo přiletí obří UFO a vypálí půl města. Žádnou srandou není ani výbuch jaderné elektrárny. Samozřejmě jsem se zapnutými pohromami hrál, protože mezi ně patří výbuch elektrárny, které skončila životnost. Hrát bez toho by v podstatě smazalo i ten adrenalin z toho, jestli jsem si na novou elektrárnu našetřil a to by bylo pak už fakt nudně bezstarostné. 

Imaginární soutěž se sousedícími městy o to, kdo bude mít více obyvatel, nabízí rovněž drobnou motivaci, ale moc jsem to popravdě neřešil. Propojení se sousedy komunikacemi za tučný poplatek by mělo zvýšit příjmy z obchodu, turistiky a také zlehčit migraci do mého města, ale popravdě nevysledoval jsem, nakolik to opravdu bylo ovlivněno. Je to tady vlastně takový první nástřel ve smyslu lepší něco, než nic, protože klíčové tady je stále jen mé vlastní město. A to okolo má působit, že mé město není ve vzduchoprázdnu. Komunikace se sousedními městy byla zdokonalena ve smysluplnou funkci až v dalších dílech, ale nejsem si jist, že je to něco, po čem zrovna prahnu.

Poslední odstavce budou takovým vrcholem mých subjektivních dojmů a klidně to tak nemusíte cítit, ale já to tak mám "hozené". SimCity 2000 pro mě bylo v dané době doslova šokem a zároveň takovým vrcholem série. Neuměl jsem si představit, že by SimCity mohlo vůbec vypadat lépe. A v podstatě pro mě vypadá nejlépe dodnes. Zároveň je pro mě vyváženým ideálem, kdy je to komplexní a zároveň to není otravně překombinované. 

Také z toho aktuálního zahrání v několika posledních dnech jsem měl i po těch letech naprosto úžasný zážitek jak z vizuálu, tak hratelnosti. Oceňuji i tu roztomilou prokreslenost, která činí město pohledným. Nechci tím odsoudit následující díly (Simcity 3000, SimCity 4), které se nesly už spíše ve jménu realismu, ať už vizuálního, tak i simulačního. Jsou to rovněž vynikající budovatelské strategie, ale už jsem z nich necítil takové to nadšení a hravost, jako když jsem zahlédl ve své době první screenshoty ze Simcity 2000, nemluvě o tom, když jsem si jej o něco později mohl i zahrát. 

A nebylo pro mě vlastně teď překvapením, že jsem si hru naprosto stejně fantasticky užil i po letech. A pokud se někomu zdálo nespravedlivé, jak nízko jsem hodnotil průkopníka SimCity 1, tak je to opravdu dáno tím, že SimCity 1 už je dobré fakt jen jako demo a SimCity 2000 mi přišlo teprve jako to pravé ořechové. Některé věci holt opravdu zub času ohlodá, některé ne. A SimCity 2000 je věčné. Přináší dokonalé budování města, intuitivní ovládání, skvěle fungující mechanismy a nestárnoucí kreslenou grafiku. 

Hodnocení: 90%

Ringo