Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura

 Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Troika Games / Vydavatel: Sierra-on-line / Rok: 2001

Arcanum, RPG snů, takhle by se ke hře dalo přistupovat vzhledem k několika okolnostem. Koho by nelákala kombinace středověkých fantasy reálií se steampunkem? Navíc, kdo zná Fallout, tak zde najde hned několik inspirací právě touto hrou. Když se podíváme na úžasný motiv na krabici, tak to je prostě hra, kterou chceš. 

Na otázku, zda je tomu opravdu tak, říkám ano. Kdybych začal příběhem, který pochopitelně neprozradím, tak se jedná o klasický epos, kdy strhující drobná epizoda na začátku přeroste v závažný boj o záchranu celého světa. To vše je promícháno s klasickými fantasy pojmy jako elfové, trpaslíci a samozřejmě gnómové, kteří do toho vkládají klasický technický koncept plný strojů, vzducholodí, parních mašinek a podobně. 

To je v podstatě největším lákadlem, protože samotná kostra příběhu boje dobra se zlem je již zaběhnuté klišé, které asi nepřekvapí. Kombinace steampunku s fantasy světem je něco, čemu neodoláte. A teď je otázka, nakolik se autoři s tímto popasovali a zda dokázali překonat slavný Fallout. 

A proč toho Fallouta pořád zmiňuji? Inu proto, že tahle hra jde v jeho šlépějích a podobnost vývoje postavy se systémem Falloutu není žádným tajemstvím, stejně jako to, že autoři Arcana jsou autoři Falloutu. Samozřejmě nejde o to kopírovat přesně pravidla Falloutu a vývoje postav v něm. Jen ten princip je zkrátka podobný a ničemu to neškodí, naopak.

Je však nutno podotknout, že ne vše, co se tady třpytí Falloutovským nádechem, zlatem jest. Jakkoliv je hra totiž super po stránce příběhu a nelineárních questů ve  velmi rozmanitém prostředí, záhy si hráč všimne určitých nesrovnalostí právě ve vývoji postav. Velmi brzy se lze totiž vyexploitovat na úroveň, kdy veškeré souboje budete řešit jediným dýchnutím fireballu a hra se tak z RPGčka zhroutí do čistokrevné adventury bez jakýchkoliv obav, že byste narazili na nepřítele, který vám zatopí.

Mohli bychom říci, že to hru rozbilo Jenže tomu tak úplně není. Abychom si to upřesnili. Souboje jsou na tahy (volitelně, lze je urychlit i realtime režimem), do party si přibíráte další postavy a tak se ze soubojů stávají takové taktické hrátky. Na začátku hry to nadchne. Jenže jak vaše postava sílí, najednou je z hrátek jasná záležitost. Řeknete si škoda, ale to až na konci hry

A to zejména proto, že dějová linie, systém questů, možnost směrovat příběh do pozice, která vám vyhovuje, zcela zastíní jakékoliv herní neduhy, včetně toho, že se souboje stanou zdržující formalitou před dalšími příběhovými sekvencemi, které vám nedají spát, dokud je nevyřešíte.

Pokud jsem na začátku použil slovo klišé, tak bylo trochu silné a zbytečné. Prostě po havárii vzducholodě typu Zeppelin vám dá umírající gnóm prsten s jakýmsi posláním a klišé je to, že se před vámi otevírá záchrana světa. Ale jaká.... Strhující děj hry jednak zastíní všechny neduhy, a jednak vám dá pocit, že to válcuje vše, co tehdy v posledních 4 letech na PC vyšlo. Opravdu. A to nejen v těch posledních, ale i létech následujících. 

Pokud byste se mě zeptali, zda Fallout nebo Arcanum, tak já říkám Arcanum. Pokud RPG systém postav nějak vyexploituje postavu do neporazitelnosti, budiž. Ale dělá to stále zábavnou formou, u které se budete těšit na další level up, další posílení skillů a pal to čert, že pak budete nepřemožitelní. Postavu můžete směrovat buď směrem k magii, nebo technologii a nebo ji nějak nechat na půl. Já si třeba hned vyexpoval ohnivou magii a to bylo panečku fireballů, kterými jsem usmažil kde koho na potkání. Ale klidně se můžete vykašlat na všemocnou magii a můžete postavu směrovat k maximálním schopnostem střelby z bambitek.

Graficky hra nezaostává za Falloutem,. Jedná se ale na svou dobu o předrenderovanu grafiku kolísavé kvality. Někdy si řekněte, jo, tohle tu sedne, ty cihlové zdi a tak, to je tady super. Jindy přemýšlíte, proč procházíte podivně ošklivým hvozdem a postesknete si nad tím, jak uměla být například Ultima 7 malebná už před devíti lety. Ale to jsou drobnosti. Grafika je vesměs prostě ucházející.

Možná vám přijde tenhle text rozporuplný, nevyvážený a pocitově přemýšlíte, zda chválím, nebo kritizuje. No ono se má věc tak. Arcanum je velmi rozporuplná v detailech, ale jako celek je to vynikající hra, kteorou mám raději, než všechny Fallouty dohromady. A to je myslím hodně silné. Kdo nehrál, tak šup, teď, nainstalovat, zahrát, je to pecka. Jestli se někdo zaklíná ovlivnitelností děje ve hře pomocí rozhovorů a činů různými směry (na což teda já moc nedám, protože to je vždy jen o tom, co autoři do programu vloží), tak tady ten pocit je opravdu enormní a působí nadmíru skvěle.

Ale to jsou asi zbytečné slova, tohle je vzpomínkový text na dávno zahranou a dohranou hru před dávnými léty a moc nevěřím, že by ji někdo ještě nehrál. A pokud se fakt někdo najde, tak hurá do toho. Je to to nejlepší, co éra Falloutů, Baldur´s Gate, Planescape Tromentů a pod. vyplodila. Vážně. Já jen mohu teď zpětně zalitovat, že jsem kdysi prodal krásnou krabicovou verzi této hry. Hned bych ji bral zpět. A jestli bych s i z této éry chtěl někdy zopakovat nějakou hru, byla by to právě Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura. A bacha na bílého králíčka :-)

Hodnocení: 85%

Ringo

Pozn.: Obrázky jsou převzaty z Mobygames.com.