Ultima 3: Exodus

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Origin Systems / Vydavatel: Origin Systems / Rok: 1983

Třetí Ultimu bych klidně mohl označit jako nejkomplexnější RPG hru své doby vůbec, tedy pro rok 1983. Nabízela nelineární postup v otevřeném světě plném měst a dungeonů, v kterém jste mohli prohánět partu se čtyřmi dobrodruhy různých povolání, mohli jste je trénovat, plnit s nimi questy a utkávat se s nepřáteli v tahových soubojích. Ne, že by parta o více členech a komplexní tahové souboje nebyly už v první konkurenční Wizardry z roku 1981 od firmy Sir-Tech. Wizardry byly z hlediska vývoje postav, složitých soubojů, a taky zpracováním interiérů plných puzzlů, daleko komplikovanější, než tomu bylo u Ultim. Jenže první díly Wizardry byly omezeny čistě na jeden dungeon o deseti patrech. Zato v Ultimách nám Richard Garriot vypracoval do uvěřitelné podoby v podstatě adaptaci stolních Dungeons&Dragons pod širým nebem na počítači. Představil nám fungující venkovní svět, v kterém žili lidé ve svých městech a hradech. Venku se proháněly nebezpečné příšery, proti kterým se mohli postavit jen opravdu odvážní a trénovaní hrdinové. Nechybělo tady ani několik dugeonů, byť jejich zpracování bylo spíše přímočaré a odlehčené.

Třetí díl Ultimy vypadá na první pohled nápadně podobně, jako její předchůdci Ultima I a 2. Je vidět, že základy byly položeny kvalitně a co fungovalo obstojně, zůstalo zachováno. Graficky je Ultima 3 na PC stále ve čtyřech barvách, ale má bezpochyby detailněji propracované interiéry. Byť vizuál působí stále značně úsporně, je na druhou stranu přehledný a rozhodně mu nechybí atmosféra, kterou dost podtrhuje i zpracování manuálu. Ten se poprvé představuje ve formě jakési staré knihy s ilustracemi a povyšuje celý produkt Ultim na regulérně funkční fantasy svět s propracovanou a bohatou historií, do kterého budou hráči rádi odbíhat od reality. 

Ve srovnání se svými předchůdci si nelze v případě Ultimy 3 nevšimnout hned několika zásadních vylepšení a odlišností v systému hry. Ultima 3 se již oprávněně tváří jako plnohodnotná RPG hra se smysluplnými pravidly v pevně ukotveném světě. Nejnápadnější rozdíly jsou bohatá nabídka ras a povolání, a nutnost poprvé do party zapojit hned čtyři charaktery namísto jen jedné postavy. Zatímco v předchozích dílech jste si vybrali povolání, ale pak jste mohli během hry všechny vlastnosti dostat na maximum na hodnotu 99, tady je záhodno si pečlivě prostudovat manuál, protože práce s postavami se již nápadně podobá zmíněným pravidlům Dungeons&Dragons. Když si vybíráte rasu a k ní povolání, je žádoucí si projít tabulky, v kterých najdete maximální možnou hodnotu té které vlastnosti pro každou rasu s předpoklady k určitému povolání.

Když se popasujete s tvorbou postav a sestavíte partu, jste následně vrženi do světa jménem Sosaria. Zatímco v prvním díle jste mohli navštívit všechny čtyři kontinenty tohoto světa a druhý díl vás přenesl na neplánovaný výlet na planetu Zemi v různých časových obdobích, třetí díl se odehrává opět v Sosarii, a to na jejím jediném kontinentě zvaném Lands of Lord British. Příčinu vašeho dalšího zjevení se v tomto fantasijním světě se dočtete v manuálu. Zatímco jste se v minulosti vypořádali se zlým černokněžníkem Mondainem sužujícím celou Sosarii a následně jste museli zachraňovat domovskou Zemi od jeho učenkyně Minax, tak nyní budete muset čelit stvoření, které je výplodem obou těchto záporáků. Asi 20 let po porážce Minax se totiž po nenadálé sopečné činnosti nedaleko kontinentu Lands of Lord British vynořil ostrov Isle of Fire. Na něm si jistý Exodus vybudoval hrad Castle Death a temnou magií vyvolával zlá stvoření. Jakoby se historie prvního věku temnoty opakovala. V podstatě ano, protož Exodus je jakýmsi produktem Mondaina a Minax. Zda je to jejich společné zosobnění se, anebo jde o vedlejší produkt jejich společného úsilí naplněného zlem, je těžko říci. Exodus je totiž částečně duch a částečně stroj a vašim jediným úkolem je najít mocné artefakty, díky nichž půjde tento stroj vypnout.

Zjednodušeně by se dalo vyhodnotit, že vás z herního pohledu čeká prakticky totéž, co v předchozích Ultimách, či spíše v Ultimě I. Magickým číslem je tady čtverka. Takže ke splnění hry musíte u čtyř vašich postav dostat na maximální možné hodnoty některé ze čtyř vlastností patřičných k jejich povolání. Tohle je klíčové pro přežití. Pro splnění hlavního úkolu ve hře musíte najít čtyři značky, kterými ocejchujete každou postavu, pak musíte najít čtyři karty, následně jedno heslo a nakonec Pána času. Po tom všem se můžete vydat do Castle Death a zničit Exoda. Splnit tyto úkoly není nic lehkého a bude vás to stát spoustu mravenčí práce. Možná bych řekl úmorné práce. Cvičit čtyři postavy totiž není žádná sranda a velice záhy budete muset najít fintu na to, jak si zajistit spoustu jídla, bez kterého tady nelze existovat. V této souvislosti si budete muset najít přijatelný zdroj peněz. Tedy místečko nějakého snadného grindu, který bude ziskový. Tady bych Ultimu 3 označil jako simulátor pečlivého budování party pro osoby, které ctí vlastnost jménem trpělivost. 

V porovnání s předchozími díly si jistě všimnete změny v kompaktnosti celého světa a celého prostředí i pravidel. Zatímco zejména v Ultimě 2 byly mnohé věci pochybně nekonzistentní, až nesourodé, tady je vidět, že se zapracovalo na tom, aby nešlo jen o hru pro hru, ale aby to celé dávalo i větší smysl. Začnu hned vývojem postavy. Stále tady sice hrají roli peníze, ale již neslouží k podivnému nákupu hit pointů. Zdraví si tady konečně léčíte logicky kouzlem klerika a maximální výši hit pontů určuje level postavy. Po zisku levelu je ovšem nutno zajít do hradu za Lordem Britishem, který postavu formálně povýší a teprve pak ji lze doplnit životy na novou maximální výši. Každý level znamená zisk 100 hit pointů navíc. Strop levelu (level cap) je stanoven nejprve na level 5, po zisku značky Mark of Kings pro každou postavu lze povyšovat až na  level 25. Následně získané další levely pak už nepřinášejí žádný profit.

Vedle hit pointů jsou předmětem dalšího zlepšování postavy vlastnosti síla, obratnost, moudrost a inteligence. Každé povolání využívá jen některé vlastnosti. Bojovník využívá sílu a obratnost, kněz zase moudrost a obratnost a může se mu hodit i síla. Kouzelníkovi stačí zvyšovat jen inteligenci a obratnost. Tady je třeba opravdu rozmýšlet takticky a úsporně, protože zlepšování těchto statistik neprobíhá na základě růstu levelu postavy. Navýšení vlastností lze provádět jen za úplatu v chrámech na bájném skrytém kontinentě Ambrosia, na který se lze dostat jen na lodi skrze mořský vír. Navýšení jednoho bodu vlastnosti stojí 100 zlatých. Nápad se čtyřmi chrámy, každý pro jinou vlastnost, připomíná trochu navyšování vlastností u pilířů v Ultimě I, tam to ovšem bylo zdarma nebo za splněný quest. Naštěstí se nekoná pokoutné zvyšování atributů u nenápadné postavy, u které byste to nečekali, jako tomu bylo u Ultimy 2.

Každopádně se tedy vylepšování postav zasadilo konečně do nějakého logičtějšího rámce, má svá logická pravidla a nejde vyloženě o questovou záležitost, kterou byste nemuseli klidně po většinu hry objevit. Pochválit musím i výrazný posun ve zpracování soubojů. Ty se poprvé odehrávají na speciální obrazovce. Jsou v tahovém režimu s tím, že každá postava má určitý čas na to vykonat svůj tah. Pokud jej propásnete, tak tím vlastně dostojíte tomu slovu pass, které se objeví místo tahu aktivní postavy a na řadu se dostává další aktér bitvy dle daného pořadí, ať už nějaká vaše další postava anebo někdo z nepřátel. Jestli jsem u Ultimy 2 napsal, že tam je prvopočátek jakéhosi active time battle známý z Final Fantasy her počínaje čtvrtým dílem, tak tady v Ultimě 3 máte v pravé podobě skutečného průkopníka tohoto systému. Během souboje samotného můžete vykonávat činnosti jako pohyb, útok a postavy magicky nadané mohou samozřejmě kouzlit. Mohu s klidným svědomím napsat, že souboják Ultimy 3 je o několik tříd lepší a zábavnější než realtime souboje v mé nejoblíbenější Ultimě 7. Ultimu 8 s tím ani neporovnávám, ta by propadla totálně.

Trochu se vrátím ke zpracování světa. Návštěvy místních měst budou sloužit zejména k nákupu zbraní, zbroje a jídla, a také k rozhovorům. Místní obyvatele jsou docela skoupí na slovo a většina z nich vám řekne nepodstatnou jednu větu. Lepší, než kdyby se sáhodlouze rozpovídali třeba o počasí nebo jinak mlátili prázdnou slámu. Vesměs vlastně slouží k odpoutání pozornosti od toho, abyste narazili na klíčového člověka, a tím to neměli tak jednoduché. Klíčový člověk vám obvykle řekne zásadní hint, bez kterého byste marně bloumali po tomto světě navěky. Takže navštívit každé město a popovídat si v něm je naprostou nutností. Nicméně ale i tady stále platí to, co v předchozích dílech. Opuštěná lokace se resetuje a to i s lidmi, včetně jejich milých názorů na vaší existenci. Není tady nic jako reputace. Dá se toho chytře využít. To kdybyste náhodou někoho "omylem" zabili.

Pak tady máme dungeony, v kterých se díváte na scénu z vlastního pohledu a pohybujete se po krocích. V prvním díle sloužily dungeony k tomu, abyste v jakémkoliv z nich navštívili konkrétní patro a tam porazili v daném podlaží běžně se potulující potvoru. Bylo to základem některých klíčových questů. V druhém díle byly dungeony naprosto zbytečné, nebylo v nich nic a vůbec jste je navštívit nemuseli. Ultima 3 jde ovšem i tady více do hloubky a věci nutné k proniknutí do Castle Death se budou nacházet v konkrétních dungeonech na konkrétních patrech, nikoliv nějak náhodně. Dungeony jsou celkově smysluplněji propracované, nachází se v nich bedny s poklady, nepřátelé, a klíčové věci. Lze je zmapovat a řídit se dle map (ať už si je nakreslíte nebo použijete ve hře magický krystal, který vám mapu zobrazí a vy si ji nějak vytisknete a dopíšete si do ní poznámky). Dungeony nejsou náhodně generované a vše má zde pevné místo, když nepočítám náhodné setkání s nepřáteli. Je zde však také spousta pastí a nástrah, budete si muset svítit loučemi nebo kouzlem a procházet v každém dungeonu všech osm pater může být přeci jen kapku frustrující. Já jsem v případě této hry popravdě nijak maniakálně nemapoval, jak mám ve zvyku u her cíleně soustředěných jen na podzemní kobky. I zde platí to o restartu opuštěné lokace. Takže i bedny s prachama se obnoví!

Ačkoliv by se mohla Ultima 3 jevit jako naprosto dokonalá hra na svou dobu, neobešla se bez drobných frustrujících prvků, které jsou na dnešní dobu nemyslitelné. Trpí tím v podstatě celá první trilogie. Jasně, chápu tu dobu, máte počítač, asi tři hry a jednou z nich je tadyhle naprosto úžasná Ultima 3, rád ji budu klidně hrát celý rok a opakovat ji po fatálních chybách od začátku znovu a znovu. Proč? Například proto, že hru hrajete v režimu iron man. Znamená to, že nelze loadovat z výhodnější pozice. Hra se uloží po každém vyjití z uzavřené lokace na herní mapu. A to včetně přechodu ze soubojové obrazovky. Dopadl souboj katastrofálně? Neloadnete. Už jej máte po konci souboje uložený tak, jak dopadnul. Pokud byste souboj chýlící se ke katastrofě chtěli vypnout restartem hry (tehdy restartem celého počítače), také si moc nepomůžete. Program se zachová, jako kdybyste ze souboje utekli a postavy, které by v něm případně padly, naleznete po vyvolání pozice mrtvé. Jasně, řeší to nákladné oživování ve městě, případně kouzelníkovo resurrection, ale ne vždy na to máte peníze nebo zrovna živého kouzelníka v partě.

Save tedy slouží jen k tomu, abyste mohli hru vypnout a další den pokračovat tam, kde jste skončili. V jakémkoliv stavu. Ošemetné je to i v momentě, že se program v jisté situaci nezachová očekávaně. A tou situací je ztráta lodě. Loď získáte podobně, jako v Ultimě 2. A to jen tak, že ji ukradete pirátům. Jelikož po moři neustále pendluje vír, který slouží k přesunu do Ambrosie, může se stát, že se někde vylodíte a vír vám polkne loď bez posádky. Čili o ní tímto přijdete. Program by vám měl respawnovat pravidelně potvory a mezi nimi se mohou objevit další piráti. Slovo mohou je tady klíčové. Program vám klidně další piráty vygenerovat nemusí a to už je problém. Najednou jste bez lodi a tím i bez šance dokončit hru. Jendou se mi to totiž stalo a ani po deseti hodinách bloumání po mapě mi hra další piráty nedohodila. Dneska je ovšem výhoda, že si dáte program kdykoliv do okna a můžete si soubory, kde se ukládá aktuální stav hry, někam přesunout. Samozřejmě to uděláte v momentě, kdy jste ve hře v perfektní situaci, zabezpečeni penězi, jídlem a blízko lodě, připraveni do ní nastoupit rychle pro případ, že by se blížil vír. V případě špatně se vyvíjející situace hru vypnete a soubory s bezpečnou pozicí překopírujete save soubory v patřičné složce pro ukládání hry. 

Za sporné považuji rovněž využití příkazu Other. Mimo nabídky v manuálu definovaných příkazů, spouštěných počátečním písmenem, vám to umožní napsat si slovně jakýkoliv jiný myslitelný příkaz a některý třeba zafunguje. V jednom případě na tomto stojí a padá opět dohrání hry a po kouknutí do návodu si jen řeknete, jak jsem to měl sakra vědět, že zrovna tady na tomto místě mám napsat tohle? Ačkoliv výše zmíněné problémy mohou klidně vyplodit navždy neřešitelný zákys či neschopnost hru dohrát bez návodu, či jiných berliček například v podobě zálohování save pozic, nezahrnuji je do celkového hodnocení, protože hrát to ve své době, tak hře obětuji klidně veškerý volný herní čas a zkouším donekonečna všechno. Lepší RPGčko prostě nebylo. 

Ultima 3 je jako celek velmi povedeným kouskem, a to i navzdory některým dobovým prvkům, které byly sice kdysi běžné, ale v dnešní době již nejsou moc obhájitelné. To nejdůležitější, co vlastně teď mohu napsat je, že jsem se u Ultimy 3 opravdu královsky bavil, nenudil jsem se ani na vteřinu a hra plně dostála tomu, co si člověk představí při vyslovení slova Ultima. Z hlediska historie této série je to jako navštívit romantickou ruinu starého hradu, v kterém sice budou chybět vybavené luxusní šlechtické sály, ale jakýkoliv vyčnívající kus hradeb nebo zřícené věže vás uhrančivě vtáhne do pradávné minulosti s pořádným závanem příjemné melancholie. Z hlediska děje se třetím dílem Ultimy, po zničení Exoda, uzavírá třetí věk temnoty a svět Sosarie následně projde divokými geologickými změnami, díky nimž se některé kontinenty spojí a jiný se zase naopak nedosažitelně vzdálí. Nově vzniklý velký kontinent se bude nazývat Britannia, ale o tom až v Ultimě 4.

Hodnocení: 80%

Ringo