Elite 2: Frontier

Platforma: PC / Žánr: Simulation / Developer: David Braben / Vydavatel: Gametek / Rok: 1993

Jestli moje (kdysi dětská) fantasie po něčem toužila a stále touží, tak kromě různých dobrodružstvích s vývojem postav, bitvách plných taktiky a strategie, jsou to i vesmírné dálavy, možnost řídit vesmírnou loď a chovat se třeba jako Han Solo, obchodovat, cestovat mezi planetami a sem tam setřást svými pulsními kanóny nějakého otrapu.


Hraní je pro mě vlastně naplnění těchto dávných fantasií. Jasně by se dalo říci, že nehraji na body, na challenge a pod., a už vůbec nehraji proto, že něco dokáže dnes z technického hlediska z mého stroje vyždímat maximum a mohl bych se holedbat, že jsem tak nějak in, protože hraji poslední výstřelek doby. 

Hraji prostě pro dobrodružství samotné. V tom mám výhodu, protože zajímavé ztvárnění, které naplní mé představy, mohou být v jakékoliv grafice z jakékoliv doby, pokud je odraz té atmosféry stoprocentní. A i třeba obrázek v pár barvách dokáže vzbudit ty správné představy a vtáhnout do daného světa. Nedávné znovu hraní Frontiera mi to jen potvrdilo (určitě by mi tady mnozí podsunuli nostalgy efekt, protože jsem na hru zvyklý z 90. let :-)

V Elite 2: Frontier se stávám pilotem kosmické lodi, nejprve malinké a nuzné a mohu nabrat akorát pár kusů zboží. Lehkou sondáží okolních planet zjišťuji, kde je co nedostatkové a co zrovna levně nabízí na prodej planeta, na které se právě nacházím. Po nakoupení a naložení odstartuji a hurá do vesmíru. Zadávám cíl. Jakmile doletím na cílovou planetu, obratem vše prodám a počítám zisky z daného obchodu. Prozkoumávám další planety, kde má kocábka doletí. Moc toho okolo v dosahu není, a tak si vytipuji jen pár blízkých planet, kde je nejlepší nákup a další, kde je nejvýhodnější zboží prodat.


Po mnoha letech a prodejích různých druhů zboží od potravin až po různé stroje, jsem konečně našetřil na větší loď a mohu se vydat dále. Za nějaké peníze si obohatím loď lepší výbavou. Konečně mám výkonnější kanóny, protože semo tamo na mě zaútočí nějaký pirát. Zatím se mi povedlo všechny tyhle otrapy rozstřílet, ale někdy to bylo tak tak. Samozřejmě je třeba počítat, že větší loď má sice větší kapacitu, ale taky je pomalejší a tím se stává snadnějším cílem. Takže výbava drtivou palebnou silou je na místě i na úkor části nosnosti pro náklad.


Na různých planetách se v přístavech občas potulují týpci, kteří chtějí něco někam exkluzivně dovézt a dobře za to platí, obzvláště, když je součástí takové zakázky nezvaná společnost. Horší už je, když se pokusíte něco někam propašovat, třeba nějaká narkotika nebo zbraně. Když vás u takové činnosti chytí policie, máte vážný problém. Zajímavou možností je loď vybavit přepravními moduly pro pasažéry a dělat takový vesmírný autobus. Občas se totiž někdo přihlásí, že by chtěl někam dopravit.


Čím se stávám významnějším hráčem v tomto rozsáhlém vesmíru, tím větší pozornost přitahuji v různých pochybných kruzích. Není se vlastně co divit. Pár stíhacích misí, kdy jsem dostal za úkol někde v určitém čase počkat na loď s pilotem, který se nelíbil mému klientovi, učinilo své. Dále lze plnit i mise vojenského charakteru, a zapojit se tak trochu do politiky. Vesmír totiž ovládají dvě mocnosti, Federace a Impérium. Můžete klidně měnit strany.

   
Elite 2: Frontier mi splnilo sen. Nejen, že mi přinesl docela životaschopný mega rozsáhlý vesmír, v kterém jsem se mohl realizovat, ale i graficky ve mně probudil doslova touhu tam být. Věřte, že to, co vidíte okolo, vypadalo ve své době naprosto úžasně. Byla to sice pořád vesměs raná vektorová grafika, ale s detaily, jaké v té době mělo máloco. A do sci-fi se tohle přímočaré ztvárnění dokonale hodí. A to podle mě i dnes. Není třeba mít vše vyšperkované a nablýskané, a do posledního detailu vyobrazené. Kvádry znázorňující domy na povrchu planety a čáry, coby okna v nich svítící, naprosto dokonale vystihují jakoby Asimovovskou představu osídleného vesmíru z 50. let.


V podstatě celou dobu naznačuji, že i přes to, že máme dnes takové vesmírné vizuální dokonalosti, jako třeba poslední díly z X série, tak má Elite 2: Frontier stále co nabídnout a dokáže královsky pobavit. Navíc ta deviza, moci přistávat na povrchu jakékoliv planety, kdo to dneska má? A ty scenérie tvořeny jednoduchými vektory jsou, obávám se, ve své podstatě neopakovatelné. Prostě ten vjem nemůže nahradit sebedokonalejší dnešní alternativa.


Vrchní vývojář David Braben byl navíc puntičkář a snažil se opravdu vytvořit vesmír i po fyzikální stránce realistický a funkční. Což poznáte hned, jakmile budete potřebovat ovládat loď při souboji. Když zažehnete motory, dáte lodi impulz k pohybu daným směrem. Tryskami pak ovládáte, jestli daným směrem budete zrychlovat, nebo zpětnými tryskami budete pohyb brzdit. Otočení lodi do protisměru nezmění její směr pohybu, jak je zvykem u jiných vesmírných simulací. Takže při střetu s protivníkem budete muset neustále ladit tryskami směr a rychlost. Směrovými šipkami vlastně ovládáte jen natočení lodi. Klidně si svým směrem poletí i natočena bokem.


Vesmír je navíc takřka opravdu nekonečný, nachází se zde stovky planet a odráží faktické planetární soustavy, jak je známe. Na povrchy planet, jak už jsem psal, jde přistávat. A to nejen v přístavech na povrchu nebo depech na orbitě. Klidně si přistanete někde mezi skálami daleko od města. Využití to má jasné. Na planetách totiž můžete těžit nerosty a ty pak prodávat. Na to nejprve musíte umístit těžební stroj na povrchu. Po čase se k němu vrátíte a vyzvednete natěženou rudu.


O hře bych toho mohl napsat ještě spoustu, mohl bych se třeba pozastavit u mafiánských stíhacích misí, kde sledovačem stopujete hyperprostorové skoky cíle, který máte za úkol sestřelit a skáčete za ním, abyste jej dohnali.Samozřejmě vám nesmí uniknout do osídlené oblasti, tam byste byli pak za agresora a šla by po vás policie. Mohl bych zmínit ještě docela sofistikovaný proces těžby, kdy si na tohle musíte nejprve pořádně vybavit loď, nakoupit stroje a pak hledat ložiska. Mohl bych podrobněji rozepsat vojenské mise, kde vám roste počet vyznamenání, podle toho, které straně dobře sloužíte...

   
Elite 2: Frontier je zkrátka dokonalá a neomezená zábava o rozsahu jedné diskety. V podstatě ji považuji za zázrak, který dnes nemá obdoby. Kde kdo se dnes snaží do 2 GB nacpat alespoň zlomek toho, co uměl Frontier a vždycky se tam najde nějaké ale, kvůli kterému se vracím opět a zase k Elite 2: Frontier, se vší tou neopakovatelnou a nenahraditelnou atmosférou. Pro mě je tahle hra živá stále i dnes a čas od času si ji zopakuji.

Hodnocení: 100%

Ringo


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Eye of the Beholder - report č. 1

The Elder Scrolls: Arena