The Settlers 2: Veni, Vidi, Vici

Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS/ Developer: Blue Byte / Vydavatel: Blue Byte / Rok: 1996

Na druhý díl legendárních The Settlers si museli hráči počkat téměř tři roky. Ono to svým způsobem skoro nevadilo, protože u prvního dílu se dalo strávit moře času, tak možná ani nikomu nepřišlo, že je docela škoda tenhle už tak dokonalý herní koncept více nerozvíjet. Zajímavé je, že se tehdy nenašli ani žádní napodobitelé. Takže až když samotní autoři původních The Settlers vydali po letech druhý díl, bylo to pro mě jako blesk z čistého nebe a jednoznačně hra figurující v mém pomyslném TOP3 roku 1996. Středověké zasazení prvního dílu sice nebylo zachováno, jelikož se šlo časem nazpět až do starověkého Říma, ale ničemu to vlastně nevadilo, protože The Settlers 2 přišli opět s nádhernou barevnou roztomilou grafikou již v SVGA rozlišení, s ohromujícími detaily na svou dobu a zachovali si dokonalý herní systém dílu prvního.

Ale nebylo by to pokračování, kdyby kromě grafiky a původního konceptu nebylo obohaceno o spoustu novinek. Základ však zůstal naštěstí stejný a nové prvky vyšperkovaly již tak dokonalou strategii do podoby, která dělá z The Settlers 2 dodnes svým způsobem nepřekonaný díl série, považován mnohými stále za ten nejlepší. Zda je tomu tak právem, či nikoliv, zkusím popsat níže. Z toho důvodu jsem si The Settlers 2 po dlouhatánských letech pěkně zopakoval a znovu jsem si během dvou posledních týdnů dohrál celou základní kampaň.

Kdybych se měl rozepsat sáhodlouze o herních principech, v podstatě bych opsal svou starou recenzi na The Settlers 1, takže to vezmu jen ve stručnosti. Každou misi, odehrávající se na samostatném ostrově, případně ostrovech, začnete s hlavní budovou, kterou tentokráte není hrad, ale jde o starověké sídlo v římském stylu. V něm máte do startu nějaké ty suroviny, materiál, nářadí, sto bezprizorních osadníků a taky několik lidí různých profesí. Na začátku musíte položit základy funkční ekonomiky tak, abyste získávali další zdroje a mohli dále stavět. Cílem je se probojovat skrze nepřátele k cílové bráně s portálem, která váš národ přenese na další ostrov ve zcela nové oblasti.

Zákonitost typu postav dřevorubce, pilu a lesníka, abyste si zajistili trvalý přísun fošen, nebo postav obilnou farmu, mlýn a pekárnu, abyste získali trvalý zdroj jídla pro horníky v dolech a kdo chce k pečivu maso, postaví k tomu vepřín a řezníka, nemusím myslím vysvětlovat, všichni principy Settlerů dobrých 32 let znáte. Zůstává také systém propojování budov cestami, které musíte navrhovat a po nichž striktně pendlují osadníci a nosí po nich materiál do míst, kde je vyžádán. Pro mnohé hráče (popravdě i pro mě) je prvek cest tím klíčovým, co odděluje pravé The Settlers od těch "nepravých":-) Bohužel The Settlers 2 jsou nadlouho bohužel posledním dílem série, který se stavby cest drží. Sice to neznamená, že všechny další díly jsou proto špatné, ale o nich až jindy

To hlavní, k čemu budete směřovat své ekonomické cíle na každém ostrově, je těžit, těžit a těžit a pak zbrojit. Bez uhlí, železa a zlata nezmůžete nic, a tak vysíláte do hor geology a stavíte doly na místech, v kterých něco naleznou. Doly zásobujete hojně jídlem a nerosty se z nich pak hrnou díky vytrvalé práci horníků do sléváren, kováren, a mincoven. Ze zpracovaného železa pak vyrábíte kromě nářadí v dílnách hlavně zbraně v kovárnách. Jakmile váš kovář uková meč a vyrobí štít, může si obojí v hlavním sídle, případně ve skladu, vyzvednout rekrut (dostatečně napojen pivem) a z osadníka se stává voják. Vojákům se pak mohou zvyšovat hodnosti. Abyste toho docílili, je třeba vytěžit dostatek zlata a v mincovně z něj vyrobit peníze. Penězi placený voják získává postupně povýšení a ti s nejvyšší hodností snadno vyklepnou v boji několik vojáků hodností nižších. Tohle zůstalo, až na pár drobností v celém řetězci navíc, do puntíku stejné, jako u prvního dílu.

The Settlers 2 by mohli být klidně výukovým programem pro základní ekonomické povědomí, protože tady dokonale funguje systém výroby, distribuce a základních potřeb. Klidně tady nastane i spoustu realistických situací jako nedostatek materiálu a zadrhnutí ekonomiky nebo naopak může nastat přebytek, logistické problémy a celkové přehřátí ekonomiky. Důsledky pak můžete pozorovat napřímo, když se budete zoufale modlit, ať vám konečně někdo doručí ten kámen na hranice a dostavíte tak pevnost dříve, než to udělá soupeř, který ve stejné oblasti rovněž staví pevnost a jde tak o závod, kdo daný kus země ukousne prozatím bez boje dříve.

Veškeré budování a produkce nakonec tedy směřují k porážce protivníka ve válečném úsilí, které rovněž nedoznalo výrazných změn. Stejně tak zůstaly souboje probíhající automaticky po vyslání stanoveného počtu vojáků do útoku na konkrétní pevnosti. Střety jsou férově vedeny jednotlivými vojáky jeden na jednoho. Rozšiřování území probíhá stejně jako minule pomocí stavění nebo dobývání pevností.

Řízení boje probíhá ryze na úrovni manažerské simulace. Armádu nastavujete ukazateli a příkazy a ona se dle toho chová automaticky. Chcete mít hodně vojáků v hraničních pevnostech? Stačí posuvník v menu pevností odstupňovaných na vnitrozemí, okrajové části a hraniční části poštelovat tak, aby vnitrozemské pevnosti neplýtvaly zbytečně omezenými vojenskými zdroji a naopak byla hlavní síla soustředěna u hranic. Dále můžete nastavit, jak početně se vojáci mají v případě střetu aktivně účastnit útoku nebo obrany. V případě platby zlatem, kterého nebude opravdu nikdy dost, můžete zapínat a vypínat přísun zlata v jednotlivých pevnostech.

A nyní se konečně zaměřím na to, co tehdy kromě grafiky a nových map přinesli The Settlers 2 nového. Tak například ekonomický koncept byl rozšířen o nutnost získávat vodu ze studen. Vodu vyžaduje například pekárna, oslí farma a pivovar. Dále jsou zde lovecké chýše, které stavíte v blízkosti pobíhající zvěře. Jde o další zdroj jídla. Distribuční síť již nemusí stát jen na otrocky pracujících nosičích. Do seznamu budov totiž přibyla již zmíněna oslí farma. Pokud do ní donesete dostatek obilí a vody, namnožení osli vám pomohou nosit zboží, čímž nejen zdvojí pracovní sílu na jedné silnici, ale pohybují se navíc rychleji než lidský nosič. Vodu vyžaduje taky pekárna. V jedničce stačila jen mouka. Další novinkou je pivovar vyžadující obilí a vodu. Nábor vojáků neprobíhá jen tak, že někomu vrazíte do ruky meč a štít, jak tomu bylo před tím. Musíte pěkně udělat nábor podobně jako v pohádce s Čerty nejsou žerty a pořádně případného zájemce o vojenskou službu prolít pivem, aby byl povolnější.

Z vojenského hlediska jsou tady novinky hned dvě. Jednak je to možnost vyslat špeha, který dopředu prozkoumá oblasti za vašimi hranicemi, popřípadě špehovi můžete postavit hlídkovou věž, která odhalí krajinu do značné vzdálenosti od vašich hranic. Druhou novinkou jsou katapulty sloužící zde jako zásadní ofenzivní síla. Katapulty jsou zde velmi ošidnou záležitostí, která trochu hraničí s možným zneužitím systému. Lze je postavit hned na hranicích a ostřelovat soupeřovy pevnosti a to bez vyvolání války. Trefit soupeřovu pevnost znamená zabití jejich vojáka v pevnosti a s posledním vojákem v ní dojde ke zničení pevnosti. Jistě si umíte představit, jak lze takto beze ztrát a beztrestně ukrajovat sílu souseda, pokud není nastaven v módu klasického agresora, který útočí hned, jakmile se dostane do kontaktu s vaším územím.

Postupným posouváním hranic, na jejichž okraj pak stavím katapulty, likviduji soupeřovy pevnosti a postupně tak ukrajuji z jeho území a hlavně decimuji jeho armádu.

Mnohé mise jsou doslova postaveny na taktice využití katapultů, kdy jen nenápadně rozšiřujete území o malé kousky tak, aby šel katapult postavit kousek před vaší pevnost směrem k soupeři, a ten pak postupně vyřazuje pevnosti soupeře v dosahu a to bez vašich ztrát na vojsku. Stojí to jen kámen, kterého je třeba mít v zásobě velké množství pro tento typ vedení v podstatě teroristické agrese. Někdy dostanete v rámci mise do vínku spoustu kamene a přitom skoro žádné zlato, zatímco soupeř je zlatem doslova zavalen. Katapulty jsou pak jedinou cestou, jak mu zničit jeho vojsko. Katapulty používá i soupeř, ale činí to jednak velmi úsporně a vždy jen jako obranný prvek. Soupeř nikdy pomocí katapultů neexpanduje. Svým způsobem je to sice omezení umělé inteligence, ale na druhou stranu kdyby to dělal, tak by bylo mnoho misí prakticky nehratelných vzhledem k surovinové převaze soupeře od samého začátku. Zajímavostí je také to, že katapult není spouštěčem nepřátelství mezi národy. Tím je jen přímý vojenský útok. Můžete tak klidně doslova katapulty zdecimovat souseda, který má s vámi mír.

Další výraznou změnou je nutnost v některých misích vyrábět lodě. Ne jen člunů, kterými by překlenuli osadníci úzkou vodní plochu a pomocí nichž by převáželi přes ní zboží. Nyní budete stavět plachetnice, které budou moci zakládat kolonie za mořem. Některé mapy jsou složeny z ostrovů, které budete postupně obsazovat. K tomu budete potřebovat jednak loděnici, která vyrobí loď, a pak také přístav. Přístav funguje jednak jako skladiště, z kterého a do kterého lodě budou vozit zboží, ale lze z něj pořádat i zámořské výpravy. Ty spočívají v tom, že nastřádáte dostatek fošen a kamení na další přístav, pak pověříte loď, která nastřádané fošny a kámen naloží a vyšlete ji na nový ostrov, aby tam založila nový přístav, od kterého pomocí pevností začnete rozšiřovat své teritorium na novém území.

Nabízí se díky tomu nové strategické možnosti a taky napínavý průběh misí. Za mě nejlepší byla mise osmá, která byla postavena na tom, že musíte vyklidit pozice a z hlavního prvního ostrova prchnout před silnějším sousedem přes moře, založit nové základny na dalších ostrovech plných uhlí, železa a zlata, na nich shromáždit síly a toho silnějšího soupeře pak zatlačit nazpět. Je to docela adrenalinové a pokud to nakonec vyhrajete, skloubí se to s radostí nad tím, jak jste to dobře vymysleli.

Poslední novinku, kterou zmíním, je národnostní složení. Zatímco v The Settlers 1 proti sobě bojovali jen středověcí rytíři evropského původu a naprosto shodnou architekturou budov, tak v The Settlers 2 se setkáte s Núbijci, Vikingy, Japonci a sami hrajete za Římany. Každý národ jasně poznáte dle vzhledu budov. Pokud vám v tom mramorovém římském stylu, v kterém jsou veškeré vaše budovy, chybí trochu toho středověku plného šedého kamene, můžete se tady aspoň pokochat vikingskými budovami soupeře, které mají trochu takový ten vizuální závan The Settlers 1. Odlišnost je však jen v té architektuře, typově mají všechny frakce budovy stejné z toho funkčního hlediska.

Tímto se tedy dostávám ke grafice, která byla nejen na svou dobu úchvatná, ale v podstatě nezestárla dodnes. Zachovává si určitou čistotu z hlediska přehlednosti, není přeplácaná, přitom zároveň hýří pestrými barvami, roztomilými detaily a přesto neupadne do kýčovitosti. Je to prostě krásné na pohled, jinak se to říci nedá. Samozřejmě s ohledem na další díly bychom mohli trochu zapochybovat, zda jednotlivé budovy naskládané do krajiny nepůsobí příliš ikonkovitě, skoro až sterilně oproti dílu předchozímu, ale to už zmiňuji z nějaké nutnosti za každou cenu něco najít a taky možná s ohledem na pozdější díly série oplývající ještě větší pestrostí. Faktem stále tedy v mém případě je, že větší srdcovkou, navzdory grafické preciznosti The Settlers 2, jsou pořád ty středověké hrady a středověké budovy z jedničky. Ale to je otázka preferencí.

Hra nabízí dvě odlišné prostředí. Kromě klasických travnatých luk, hor, jezer i pouští občas zavítáte do zemí zničených sopečnou činností. K technické stránce patří i animace a je tady opět radost se dívat, jak jednotliví osadníci nosí po navržených cestách materiál, na místech základů začínají stloukat základní konstrukce jednotlivých budov, jejichž obrysy se postupně mění z dřevěné kostry ve finální stavbu. A to vše za doprovodu soundtracku sestaveného ze stylových starověkých melodií.

The Settlers 2 se nedá prakticky nic vytknout. Nabízí neutuchající zábavu hraničící se závislostí, které se těžko zbavuje, dokud nedohrajete všech 10 misí v kampani. A komu by to bylo málo, může se pustit do dalších 17 samostatných map. Pak je tady v rámci Gold verze hry ještě mission pack s World kampaní, v které budete dobývat jednotlivé kontinenty našeho světa a dalších nových 12 samostatných misí. Nechybí ani možnost zahrát si s kamarádem/kamarádkou ve split screenu na jednom počítači, jako tomu bylo u prvního dílu. The Settlers 2 jsou opravdu dost možná nejlepším dílem série v té ryzí podobě, bez zbytečných účelových přídavků nebo revolučních změn, které individuálně sice mohou potěšit, ale zároveň mohou měnit to, co dělá klasické The Settlers přesně tím, co od nich fanoušek série vyžaduje. Tak vzhůru za cílem doputovat s vašim ztraceným národem skrze portály v jednotlivých misích rovnou do Říma. Ostatně všechny cesty tam vedou.

Hodnocení: 100%

Ringo

Pozn.: The Settlers 2 mají i remake, který vyšel v roce 2006 v 10th Anniversary edici. Zatímco herní systém zůstal stejný a měl být oslavou původní hratelnosti, grafika byla kompletně přepracovaná do 3D a to překvapivě do velmi líbivého. Šlo se doslova procházet celou zástavbou jako jeden z osadníků a koukat na budovy okolo. Vesměs by se ale dalo hovořit o jiné hře z hlediska map. Ty nebyly sestaveny přesně dle těch původních z originál The Settlers 2. Tento remake měl i datadisk Vikings. Vzhledem k výrazné odlišnosti 10th Anniversary remaku oproti originálu si to nechám třeba někdy na další recenzi.