Goblins Quest 3

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Coktel Vision / Vydavatel: Sierra-on-line / Rok: 1993

Čím více i, tím více goblinů. To samozřejmě není reklama na nějaké trhovecké zboží asijského původu. Kolik počet písmene "i" v názvu, tolik goblinů ovládáte. Platilo to jak pro Gobliiins, tak Gobliins 2 a ne jinak je tomu i v třetím díle. Název tedy jasně napovídá, že tentokráte budete mít k dispozici goblina jen jednoho. A proč do názvu před číslovku přibylo slovíčko Quest? Coktel Vision totiž patří do vydavatelské rodiny Sierra-on-line a Sierra tam chtěla mít po těch letech tak trochu svůj questový podpis a nenápadně tak začlenila Gobliny do svých quest adventur. Alespoň tak praví pověst :-)

To, že zde ovládáte jen jednoho golbina, samozřejmě neznamená konec kooperace při plnění puzzlů s dalšími účastníky dobrodružství. Není třeba se bát, jelikož o žádný klasický prvek charakterizující hratelnost gobliní série nebude hráč ochuzen. Během hry budou ke spolupráci k dispozici papoušek Chump, kouzelník Ooya a had Fulbert. Každý z nich má opět rozličné schopnosti. Papoušek sice neumí moc létat, protože je značně obézní, nicméně dobře poslouží při tažení různých věci nebo k zatížení nášlapných plošinek. Kouzelník Ooya magicky ovlivňuje různé předměty a jeho schopnost je v podstatě stejná, jako ta kouzelníkova v prvním díle. A hada využijete k plazení do výšek po tenkých předmětech.

Pokud byl druhý díl Goblinů nasměrován od logické hříčky spíše k regulérní adventuře, v které se často připomene příběh a děj, tak Goblins 3 šel ještě dále a v podstatě jej klidně můžeme zařadit mezi klasické epické adventury. Hned úvodní intro naznačuje, že to tady bude více zamotané. Vše se točí kolem rivality dvou království. Jednomu vládne královna Xina (nikoliv Xena), druhému král Bodd. Pak tady je záhadný labyrint, který skrývá tajemství v podobě splnění jakéhokoliv přání tomu, kdo úspěšně překoná jeho nástrahy. Obě království pořádají soutěže a vysílají jednou za čas svého vyvoleného hrdinu do duelu v labyrintu, aby za své království získal odměnu, která je tam ukryta. 

Aby toho nebylo málo, tak se samozřejmě něco pokazí. Strážce labyrintu záhadně zemřel, navíc někdo unesl jeho dceru. K tomu všemu krále Bodda postihlo nějaké nepříjemné prokletí. A jakou roli v tom hrajete vy? Jste Blount, gobliní novinář, který je zrovna na cestě za reportáží ohledně soutěže v labyrintu a chystá se udělat interview s královnou Xinou a králem Boddem. Na cestě k oběma královstvím se však přihodí něco zvláštního. Vaší vzducholoď najednou sestřelí z nebe padající kameny a přesně v tento moment se chopíte osudu Blounta vy, jako hráči. Zda odhalíte celé spiknutí a urovnáte spor mezi dvěma královstvími, to odteď stojí a padá na vaši chytrosti a také trpělivosti.

Musím uznat, že zakomponování logických hříček do širšího adventurního formátu se autorům opravdu povedlo a Goblins 3 působí epičtěji než oba předchozí díly dohromady. A naštěstí to neubírá nic na celkovém stylu, který goblini od počátku razí. Tedy stylu spíše lokálních rébusů separovaných do několika "úrovní". Jen jsou tady umístěny do většího prostoru. Obrazovka se tentokráte rozkládá na více než jedno vyobrazení vašeho monitoru. Obvykle jde odscrollovat dále do strany a tím se z toho stává jakási dvou obrazovka. Pomyslné oddělené úrovně jsou navíc, podobně jako už tomu bylo v díle druhém, rozprostřeny do několika lokací nebo místností. A pro přehled se lze podívat na celkovou mapu, kde jsou jednotlivé úrovně označeny v kolečku a je k nim nějaký drobný popisek uvádějící vás do děje.

Celé se to hraje opět obdobně, jako díly předchozí. Sbíráte a používáte předměty, používáte je na patřičných místech a kam nedosáhnete, pošlete vyšplhat hada, popřípadě si pomůžete papouškem. Třeba tak, že spustí nějaký mechanismus, jehož zprovoznění se projeví na jiném místě obrazovky, kde už pohotově čeká Blount, aby dokonal vše potřebné. Jindy se dá využít spolupráce dalších postav, které se na obrazovce nacházejí. A to tak, že je logickým způsobem přimějete vykonat nějakou činnost. Třeba aby něčím hodily, něco vystřelily atd. Kouzelník je taková poslední záchrana. Když už nevíte coby, zkuste na všechno používat magii. A pro upřesnění je nutno dodat, že ne vždy a všude máte všechny pomocníky k dispozici. Závisle na ději se spíše po různu střídají.

Pokud jste četli mé lehké stížnosti na krkolomnost, nelogičnost a časovou tíseň některých puzzlů dílu druhého, tak možná vyvstává otázka, jak jsou pojaty rébusy zde. No a je to tak trochu půl na půl. Ryzí logičnosti dílu prvního se už nedočkám, s tím jsem se smířil. Na spoustu věcí si tady ale člověk dokáže přijít sám, což je jasné pozitivum a zůstává tak radost z hraní. Díky bohu odpadly sekundové koordinační a pixelhuntingové práce. Tedy že je třeba jednu postavu někam umístit, něco nenápadného s ní sepnout a ve stejném momentě rychle překlikávat na postavu druhou, aby v nějaké správné sekundě sepnula něco dalšího (nejlépe ještě nenápadnějšího). Tento frustrující neduh dílu druhého je naštěstí pryč. Co však zůstalo, tak občasná forma docela  nelogických a taky nepřehledných kombinací.  

Zatímco jsem s lehkostí (snad již docela zkušeného hráče :-) plnil některé úkoly, které mi dávaly smysl a bylo učiněnou radostí vyřešit nástrahy na lodi, ve městě, hospůdce, tak naopak za pasáže, kdy místo goblina ovládám v prostoru pravou a levou ruku, bych autorům přes ty ruce dal rákoskou. Vykombinovat složení dalších lektvaru (ten první byl v pohodě) v laboratoři z různě rozházených věcí, do různě rozmístěných přístrojů, bylo prostě peklo a byly to momenty, které mi popravdě malinko nabouraly soudržnost hry. Ale třeba to jiným hráčům přijde jako fajn rozptýlení. Taková forma rozptylovacích prvků je však dvousečná, mohlo by pak dojít k touze rozptylovat se u jiné hry. Ale tak dramatické to tady naštěstí zase nebude:-)

Jinak ale celková nápaditost, kterou do hry autoři vložili, je hodna pochvaly. Vynikající je jak rozmanitost prostředí, grafika, hudba, tak i různé herní mechaniky, jako třeba proměna ve vlkodlaka. To je vlastně prvek, který do celého procesu vkládá jakoby čtvrtou postavu, byť je to pořád Blount. V jedné pasáži budete v jakémsi zrcadlovém světě donuceni i ke kooperaci sami se sebou, tedy s normální Blountovou podobou a jeho vlkodlačí podobou. Zaujal mě i náhled přes skleněnou kouli, skrze kterou bylo vidět do jiné oblasti, v které vidí Blount ženu svého srdce (výsledek jedné příběhové sekvence). V tuto chvíli se na ni na chvíli přepnete a řešíte puzzly v její realitě, čímž se vlastně dostanete k ovládání už páté postavy.

Obsahově je tedy hra velmi vydatná a totéž mohu říci i o grafice. Tu Coktel Vision posunuli zase o kousek dále, a tak se můžete kochat nádhernými detailními kreslenými obrázky v různých působivých scenériích. Zajímavý je kontrast ostré komiksové kresby v interiérech s trochu jinak pojatým stylem u venkovních lokací, které mi místy přišly jako předrenderované a ne tak čisté. Ale do hloubky technologie, k jaké tady grafici sáhli, nevidím, tak se mohu podělit jen takto o můj dojem. Nicméně tím venkovní lokace naštěstí neztrácejí na kráse. 

Goblins 3 rozhodně patří po všech stránkách k těm nejhezčím komiksovým kresleným hrám a společně s dvěma předchozími díly uzavírají nádhernou trilogii (čtvrtý 3D díl od jiných autorů z roku 2009 nebudeme počítat, že :-). I vzhledem ke kvalitě jednotlivých úrovní a logickým puzzlům je to pro každého adventurního nadšence jasná povinnost . Tímto mohu Goblins 3 jednoznačně označit za vrchol série a také za nejlepší díl.

Hodnocení: 90%

Ringo