Pokémon Ruby

Platforma: GBA / Žánr: jRPG / Developer: Game Freak / Vydavatel: Nintendo / Rok: 2002

Pokémon série se dělí na generace a Pokémon Ruby (Potažmo Saphire a Emerald) zahajují právě generaci třetí (předchozí dvě generace vyšly ještě na předchozí platformy Gameboy a Gameboy color) . Jak jsem psal v nedávném tématu, tak každá Pokémon hra má svůj takřka stejný protipól, jen s mírně pozměněnými typy Pokémonů. A abyste mohli mít v Pokédexu všechny, musíte si je vyobchodovat s kamarádem, který bude mít protipól vaší hry. V tomto případě je to hra Pokémon Saphire. Emerald verze je už komplexní hra zastřešující verze Ruby i Saphire, obsahující dohromady to, co obě verze.

Proč jsem si vybral právě Pokémon Ruby i přes to, že vlastním pokročilý grafický remake druhé varianty, který vyšel na Nintendo 2DS pod názvem Alpha Saphire? Zvědavost mi totiž nedala, a chtěl jsem si prohlédnout původní verzi, která vyšla na Gameboy Advanced (GBA) a skončilo to totálním ponořením se do hry, že jsem se ji nakonec rozhodl v té GBA verzi i dohrát (přes emulátor na PC) a hraní na 2DS už pak bude zkoumáním rozdílů mezi oběma verzemi.

Také je otázka, proč jsem nešel do verze Emerald, což bych jinak normálně doporučil. Ale já jsem si to na tu zkoušku chtěl odehrát jen na chvíli za jednu stranu. Cílem ve hře totiž je buď bojovat proti týmu Magma (v Ruby verzi) a nebo proti týmu Aqua (v Saphire verzi). V Emerald verzi bojujete na střídačku proti oběma týmům. S tím, že si to zahraji na zkoušku, jsem si říkal, zkusím to jen proti jednomu týmu.

Ze zkoušky se tedy stalo regulérní hraní a tak vám mohu říci, jak se to s hrou má celkově. Hra se odehrává v regionu Hoenn. Asi vám to nic neřekne, pokud nejste znalci. Pokémon hry se odehrávají ve fiktivních světech, řekněme správně Regionech, které však jsou inspirovány nějakým reálným místem na Zemi. V tomto případě je to inspirace japonským ostrovem Kyushu. Hra začíná vašim příjezdem do města Little Town, kde jste se nově přestěhovali s rodiči.

Váš otec v tomto regionu působí jako slavný Pokémon trenér. Nakonec se s ním setkáte a budete chtít jít v jeho stopách trenéra. Pro Pokémon hry je také zvykem se na začátku setkat s nějakým profesorem zkoumajícím vědecky svět Pokémonů. Tentokráte je pod jménem Birch. Díky němu získáte svého prvního Pokémona, nějaké ty věci a instrukce do začátku. 

A jelikož chcete jít ve šlépějích otce, chcete se taky stát slavným trenérem, tak se vydáváte na cesty regionem Hoenn, prolézáte vysokou trávu a snažíte se tam pochytat Pokémony různého druhu. Cílem je nejen všechny najít, ale taky chytit, což se děje přes Pokéball, speciální otevírací červenobílou kouli, vrženou na Pokémona, kterého tímto uzamknete.

Takový Pokémon je vám pak připraven sloužit podobně jako nějaký Džin z láhve, ovšem jen v soubojích. Pochytat jich můžete až kolem dvou set. Z celé té bandy Pokémonu si musíte vybrat aktivní partu šesti z nich, kteří budou zapojování do bitev. A nejen to, některé budete muset naučit speciální schopnosti, díky kterým budete schopni dojít do původně nepřístupných lokací, ať už prosekáním se neprostupným porostem, rozbíjením nebo odvalováním velkých balvanů a nakonec i plaváním či létáním a nakonec i potápěním se k mořskému dnu.

Principy Pokémon her jsem ale docela dost popsal v tématu o tomto herním fenoménu, takže bych se už jen opakoval, kdybych rozebíral, že Pokémoni levelují, získávají speciální útoky nebo je můžete nechat evolvovat na patřičném levelu, případně pomocí magického kamene, v monstróznější a silnější obludku. Jde jednoduše o čisté japonské RPG s mnoha možnostmi si své Pokémony originálně vytrénovat a bude k tomu potřeba hodně grindování.

Vraťme se do regionu Hoenn. Po té, co zvládnete porazit v několika městech tzv. Gym Leadery, což jsou takoví bossové v místních treningových stadiónech, získáte si reputaci, která vás posune zase kousek dále a navštívíte kromě okolních menších měst také velkoměsta, získáte jako dopravní prostředek kolo, které můžete dle typu měnit na dálkové na rychlost nebo na terénní jízdu. Kromě lovu Pokémonů a jejich tréningu vás tak čeká spousta hledání takových drobných "střípků", které vám umožní pokročit i v příběhu.

Občas se během putování ale bohužel stane, že zoufale zakysnete a budete hledat, co dál, aby se vám otevřel postup do další oblasti. Tyhle zákysy má ovšem na svědomí zejména hráčova paměť. Prostě ve víru stovek soubojů zapomenete, že vám támhle někdo na začátku řekl něco, a ono to nebylo jen tak něco, ale bylo to klíčové. 

Mnohdy chce po vás hra návrat nazpět do prvních lokací, kde se teprve dořeší některé příběhové záležitosti, abyste se vrátili do místa záseku a hle, ono je najednou otevřené, popřípadě máte něco, díky čemuž projdete. Není to nijak žádný překvapivý mechanismus oproti jiným japonským RPG nebo metroidvaniím. Ale kdo si to má tady pamatovat po třeba 40 hodinách hraní, které lovem Pokémonů a nekonečnými souboji odvádějí vaši pozornost od příběhových eventů. 

Stát se trenérem je tedy jedna věc, ale po cestě budete narážet také na nekalé úmysly týmu Magma a tady se začne odvíjet ten pravý příběh. Je třeba zabránit převládnutí ohnivého elementu v regionu Hoenn. Kdybych hrál verzi Saphire, bude to opačně a budete s týmem Magma bránit vzniku vodního světa. Oba týmy chtějí vyvolat svého klíčového Pokémona, který by učinil definitivní zvrat v jejich prospěch.

Významnou části hry jsou souboje samotné. Probíhají jak s non player charaktery, které po různu potkáváte, s Gym Leadery, členy týmu Magma, ale nejvíce s Pokémony samotnými, na které narazíte ve vysoké trávě, na moři nebo v jeskyních. Jde o to si jednoho z každého druhu chytnout, ale ty ostatní budete nemilosrdně porážet, abyste nasbírali co nejvíce experience poits pro level up.

Souboje jsou tahové, střídáte se v nich s Pokémonem soupeře a sesíláte na sebe vzájemně útoky různých elementů (oheň, voda, blesky, bio atd.), nebo sesíláte útoky posilující vašeho Pokémona, případně oslabující toho soupeřova. Novinkou v této třetí generaci bylo, že některé souboje probíhají v režimu dva pokémoni na dva. Ne tedy jen jeden na jednoho.

Pojďme se podívat na to, jak to celé vypadá. Z dnešního pohledu je grafika na úrovni řekněme SNES hry z roku 1992. Mně to v podstatě vyhovuje, protože tuhle pixel artovou grafiku mám nejraději. Navíc oproti předchozím dvěma generacím z Gameboy  a Gamebou Color je to na GBA opravdu velký skok vpřed ve všech ohledech. 

Samozřejmě moderní remaky Omega Ruby a Alpha Saphire na 2DS působí naprosto neporovnatelně detailněji a nádherněji (je to taky o dvě generace konzolí dále), ale i zde v původní verzi najdeme specifickou krásu měst, hor a lesů v daném grafickém formátu, z kterého autoři dostali na GBA maximum možného. Co musím velmi ocenit jsou hudební motivy a pěkné melodie. Hudby při procházení oblasti popílkového spadu ze sopky jsem se nemohl naposlouchat.

Ovládání hry je sice intuitivní a přehledné, na svou dobu dostačující, ale z dnešního pohledu najdeme pár těžkopádností. Projíždění Pokédexu, kde se vám nasbírá třeba už 150 Pokémonů v řadě, je kapku zdlouhavé. Pokémoni jsou seřazeni v seznamu pod sebou, kterým rollujete. Pokud máte super paměť, můžete si pomocí hledání nacvakat jméno a Pokédex najede rovnou na dotyčného Pokémona.

Práce s inventářem nebo statistikami je sice svižná, ale třeba distribuce předmětů mezi jednotlivými Pokémony je docela otravná. Občas když vám inventář nahlásí plný batoh, tak jediná možnost, jak jej uvolnit, je nacpat některé věci Pokomonům, i když jsou jim k ničemu.

Ale jsou to všechno věci, které lze řešit. K dispozici totiž máte přístup k terminálu (například v každém městě v Pokécentru). Tam ukládáte nejen nachytané Pokémony, ale také nahromaděné věci, které nemůžete unést v batohu. Je to vlastně takové PC s databázi všeho, co jste našli.

Pokécentrum je vůbec užitečné místo. Můžete si zde u místní zdravotní sestry vyléčit Pokémony ve speciálním přístroji, obnovit jejich síly a také útoky, které se v bojích postupně vyčerpávají. Když se vydáte dále do měst, narazíte i na obchody, kde lze nakoupit spoustu užitečných věcí, od pokéballů, až po různé léčivé lektvary. Peníze na takovéto nákupy si vyděláváte soubojem s NPC, za každý vyhraný získáte nějakou finanční odměnu. 

A kdyby někdo nevěděl už opravdu co by, tak se může zúčastnit soutěže o nejsympatičtějšího Pokémona, kam pošlete jednoho ze svých svěřenců, ten před porotou předvede nějaké své chvaty a ta vyhodnotí, zda váš Popkémon zaujal více, než Pokémoni konkurence. 

A to není ještě všechno. Brzy si všimnete, že tu a tam jsou nějaká políčka, v kterých rostou keře, z kterých můžete sbírat plody. Tyto keře pak můžete sadit, zalévat a plody z nich tak násobit. Různé plody z různých keřů mají pak vliv na spokojenost vašich Pokémonů, jen zjistit, který má jaký z plodů rád.

Další takovou prkotinou je možnost si udělat vlastní tajné sídlo, takový bunkr. Buď v koruně stromů, nebo ve skalách. Ten si můžete zvelebovat různým nábytkem a dekoracemi, které buď nakoupíte v obchodě, nebo si je necháte vyrábět od skláře pod sopkou. Ale musíte mu na to nasbírat dostatečné množství sopečného prachu.

Kdyby se někdo děsil nekonečnosti této hry, která spočívá v trénování, trénování a zase trénování, tak upozorňuji, že to není povinné. Klidně si můžete pochytat Pokémonu jen pár, natrénovat si super partu a projet si jen základní příběh. Já Pokémony hrávám tak nějak asi na půl a volím střední cestu. Chytit vše, co chytnout jde, splnit vše, co se dá, ale když něco nemůžu najít nebo chytit, tak se z toho nehroutím a příběh si dojedu i klidně bez toho.

Pokémon Ruby je opravdu fajn hra, chytne a nepustí a to je asi to nejlepší, co může hru ctít. Grafika líbivá, hudba super, herní systém - prostě klasický Pokémon. Popíšu jednu z těch her a budete zhruba vědět, jaké jsou ostatní (proto teď zřejmě čtete nejdelší recenzi na nějakou Pokémon hru, jakou kdy napíši). Liší se jen v takových těch detailech, jako druhy Pokémonů, region a názvy nepřátelských týmů. Samozřejmě se může stát, že jedna Pokémon hra pobaví více, jiná třeba méně. Třeba někomu nemusí sednout skladba questů, ráz daného regionu, kde se hra odehrává, nicméně v Pokémon Ruby funguje vše, tak jak má. A pokud vás baví chytat příšerky, levelovat je a svádět souboje, nemá vás zde co zklamat.     

Hodnocení: 85%

Ringo

Krátký report ze hry :

Pár poznámek k hraní a dohrání. U hry jsem strávil snad kolem 80 hodin času. Ukazatel, který píše něco přes 100 hodin, nebude přesný v tom, že jsem občas od hry odskočil a nechal ji puštěnou a čas samozřejmě pořád běžel.

Hrál jsem v podstatě na pohodu, chytal jsem vše, co se chytat dalo, grindoval jsem, když se mi chtělo, ale stále jsem se snažil jít kupředu. Popravdě jsem se nepatlal se sidequesty, kde se dalo získat ještě více pokémonů, nasázet ještě více berries, nezúčastnil jsem se soutěže sympatie a dost možná jsem nenavštívil úplně každý kout hry. Vlastní tajnou skrýš jsem zvelebil jen jednou ze zvědavosti a více jsem se do ní pak už nevracel.

Nakonec jsem porazil tým Magma, získal legendárního pokémona Groudona, obdržel jsem všech 8 medailí ze soubojů v městských Gymech a ve finále jsem porazil tzv. Elite Four,  a nakonec i vrcholného šampióna Stevena.

Hra to byla super, všechny Pokémon hry jsou v podstatě super, ale držím se tady jednoho - pobavit se, ale nic se nemá přehánět. Takže kromě nesplnění x sidequestů a pochytání jen necelé poloviny všech pokémonů jsem po zhlédnutí závěrečných titulků nepokračoval ani v Game+, což znamená po konci hry pokračovat v hraní, kde se naskytne možnost navštívit Battle Tower, jakousi extra soutěžní soubojovou arénu. 

Už by to prostě bylo pořád o tom samém bez příběhu. A pochytat další pokémony, na to se vrhnu až v nějakém dalším pokračování. A třeba si hru ještě mnohem detailněji zahraji v remakové verzi druhé varianty - Pokémon Alpha Saphire a zahraji si tak za druhou stranu s tím, že tentokráte porazím tým Aqua.