Info č. 15 - dva roky

Tak přesně před dvěma léty a čtyřmi dny, jsem zakládal tento blog. Trochu jsem o pár dnů propásl druhé narozeniny, ale to víte, dovolenka, spousta práce na zahradě, a tak, takže se k psaní dalšího informativního úvodníku dostávám až nyní. Předem musím poděkovat za přízeň. Za dva roky mi počítadlo ukazuje přes 90 000 kliknutí, což je něco, v co jsem nemohl ani doufat, ale je to tak. Takže ještě jednou díky. Počet návštěv (i sledování třeba na Twitteru) se tedy značně rozchází s počtem přihlášených pravidelných odběratelů, který je na čísle 16. Tím si nechci jako trapně vynucovat kliknutí na odběr nebo k tomu vyzývat, jen by mě fakt i tady zajímalo, kdo tady chodí pravidelně a odebírá (čímž jsem k tomu vlastně vyzval :-). Tak pokud třeba někdo chce a neví, že to mám nastaveno, tak na levé liště je pod aktuálními diskusními příspěvky seznam pravidelných čtenářů a tam tlačítko Odebírat :-)

Kdybych to měl shrnout herně, moc popravdě nestíhám. Takže co vlastně aktuálně hraji? Pokémon Ruby pod emulátorem Gameboy Advanced :-) Jako jo, jsem před pár posledními lokacemi, ale ještě toho musím spoustu pochytat a vytrénovat. A pak přijdu s článkem :-)  

Plánu je spousta. Mám k hraní připravenou adventurku King´s Quest 4, kterou jsem trestuhodně ze Sierrovek ještě nedohrál, ale v plánu to mám už od chvíle, kdy jsem viděl první obrázek ve starém Excaliburu. 

Dále bych chtěl oprášit ze strategií jednu zajímavou věcičku, kterou jsem kdysi hrával, ale nikdy se mi nepovedlo vyhrát. A to je kapku nedoceněná Genesia aka Ultimate Domain. Chystám se na ni po dlouhých letech zase pro připomenutí zaměřit, jak najdu trochu času. Kdysi, snad před 20. lety, jsem to hrál, ale bylo to pekelně těžké. Hra má i remake na Steamu. Ale legendární vizuál je pro mě ten starý dobrý VGAčkový. Ta hra je přesně to, jaký jsem si přál, aby byl Powermonger a Populous. Hra malinko přidává i prvky Mega-Lo-Mania, The Settlers a Civilization. Ale není to žádný dort pejska a kočičky, protože všechny půjčené prvky fungují skvěle.

Pisatelsky se chystám zaměřit na pár zbývajících RPGček a jRPG, které jsem kdysi dávno dohrál, ale stále jsem o nich ještě nepsal. Stále toho ale zbývá napsat o spoustě strategií a adventur, takže pořád je co dělat.

Na závěr tohoto infa bych chtěl vysvětlit pár záležitostí ohledně stylu článků a hodnocení. Články nejsou profi recenze, jak tady občas někdo očekává, jedná se o retro recenze. Takže opravdu nečekejte, že budu řešit každičký aspekt hry dopodrobna a psát jak dle novinářské šablony  - HW nároky, grafika, hudba, příběh a pak nějaké to hraní. Nikdy jsem takový styl neměl rád, na rovinu řeknu, že mě bavil styl prvních Excaliburů a Score, kde se často psalo o tom, jak recenzenti tu hru hráli a jak bavila, než aby se suše zabývali technickými detaily. Jak se v tom později začaly časáky příliš novinářsky suše pragmaticky babrat, přestalo mě bavit to číst. A z toho vycházím. 

Mě osobně baví psát zážitkově, vyzdvihnout, co mě zaujalo, proč hra bavila a opravdu nehodlám řešit voloviny typu - hra se na 386/SX kapku táhne a nestačí ji 4 MB paměti a herní doba je 80 hodin a zabírá na disku 20 MB, hudba na Sound Blasteru je vynikající, na Rolandu to kapku vázne...ne, tohle tady v drtivé většině fakt nenajdete. Občas vynechám třeba i detailní popisy příběhových záležitostí, vždyť na ty si přeci ve hře přijde každý sám. Jde o to, jestli se k nim dostane zábavnou formou.

Hodnocení, to je taková věčná kapitola různých sporů. Hodnotím procentuálně a zaokrouhluji. Teď trochu lituji, že jsem nešel i do drobnějších nuancí, jak vyjádřit pocit ze hry a nedávám třeba 78%, 86% atd., ale teď už to měnit nebudu. Prý tu mám vysoká čísla a nelze rozlišit špatnou hru od dobré. No logicky. Pokud tady píši o hrách, které mě bavily a přičítám jim legendary status z nějakého důvodu (u každé hry může být ten důvod jiný), budou tady vesměs vysoká čísla v hodnocení, protože propadáky se tady nezabývám (zatím, třeba až popíši vše, co mě bavilo, začnu psát o tom, co mě nebavilo, a to ale nebude bavit nikoho :-) 

Další věc je, že hodnotící číslo udává prakticky míru zábavnosti. Je to něco jako potlesk meter v nějaké zábavní soutěžní show. Klady a sympatie prostě kolikrát zastíní drobné zápory natolik, že hodnotící číslo uvede míru zábavy, nikoliv nějaký průměrový souhrn hodnot atmosféra, grafika, hudba, originalita atd. Někdy může jen ta atmosféra hry být tak silná, že hru vyšvihne na 90%, i když je třeba bez hudby. 

Tolik tedy k vysvětlení vysokých hodnocení a obsahové formy článků. Prostě nemůže nikdo čekat, že tady budu psát o 30 let staré hře, jakoby to byla novinka, kterou chci propagovat ke koupi či zahrání. Nejsem časopis a nejsem profi redaktor či recenzent. Jde tady především o zábavu. Možná příliš slov na velmi ojedinělou kritiku, s kterou jsem se setkal, ale přeci jen to asi mělo zaznít.

Užívejte tedy léto, hry, ale taky se občas koukněte do přírody, je krásná. Třeba noční obloha je mnohdy inspirací k tomu sáhnout k nějaké pěkné knížce, popřípadě taky k nějaké sci-fi hře, moře zase navnadí na nějaké to pirátské dobrodružství a starý hrad, to hned člověka napadne, jak by v něm bydlel a bránil jej před útočníky :-) Pařbě zdar.

Ringo