HeroQuest 2: Legacy of Sorasil - report ze hry č. 2 dokončení

Platforma: Amiga / Žánr: RPG / Rok: 1994

The Sewers of Koth:

Minule jsme partu opustili v hospodách a obchodech trpaslíků nedaleko města Koth. Dalším cílem naší cesty tedy bude právě město Koth. Respektive kanalizační systém pod ním, kde se usadili zlí koboldi, kteří odsud střeží veškerý pohyb ze všech stezek do města. Zvěsti navíc hovoří o tom, že tam skrývají mocný artefakt Paravane - Shield of Sorasil. 

Kanalizační systém pod městem je spletitý, jednotlivé břehy jsou místy spojeny mosty. Kdo by zde čekal pustou smradlavou kobku plnou bahna a havěti, tak by se velmi mýlil. Koboldi si zde založili docela vybavenou základu a je tady rušno více než dost.

Partu rozděluji na dvě části, abych si práci urychlil. Oni koboldi nejsou nijak zvlášť silní a neoplývají ani zvláštními taktickými schopnostmi. Vsázejí hlavně na početnost a je jich tady opravdu docela hodně.

A proto se jim zlé síly rozhodly pomoci vysláním silnějších potvor, které pomáhají Koboldům střežit svá tajemství. Opět se i zde tedy setkáme s mocným beholderem. Naštěstí můj barbar má již dostatek sil, aby jej s podporou kuzelníka, a jeho blesků, zvládl.

Musím si vypomáhat častým koukáním do mapy, protože změť chodeb je místy nepřehledná, je zde spousta tajných zdí a celá oblast je docela rozlehlá.

Prolézání stok pod městem a mlácení koboldů ve mně evokuje jisté déjà vu, když jsem s jinou partou v jiném dobrodružství prolézal stoky pod městem Waterdeepem. Podobnost je asi čistě náhodná. A možná taky ne:-)

Nakonec jsem se dopracoval ke koblodímu bossovi, který byl kapku tužší a po jeho porážce získávám Paravane, the Shield of Sorasil. Když jsem před tím sbíral artefakty na vyčištění země od otravy zlem, tak nyní zjišťuji, že potřebuji artefakty, abych porazil pána všeho toho zla. 

Paravane je jedním z nich. a navíc jsem tím porazil nadvládu koboldů v okolí města Koth a místní obyvatelé zase mohou na čas žít klidněji, bez hrozby loupežných výprav zákeřných koboldích lupičů.

Khaz-Aldoth:

Nyní je na čase zatrhnout zbrojní výrobu temných sil. Trpaslíci objevili v dole Khaz-Aldoth rudu Diamond Iron. Bylo však pozdě, kdy si trpaslíci všimli, že se okolo začala vznášet aura chaosu a zla, vyzařována jejich novým objevem. Od té doby je důl zachvácen temnotou a ovládán temnými trpaslíky a mágy chaosu.

Kromě toho, že je nutno i zde vymýtit zlo, nachází se zde další z artefaktů, a to Shielding Cloaks of Sorasil Knights v počtu 4 kusů, jak jinak, když jsme čtyři :-). Jen díky těmto magickm plášťům budu moci odolat zlé magii. No prostě jednoduše, budou se mi hodit.  

Hned u vstupu do dolů mě přivítá armáda trpaslíků, a dovnitř mohu vstoupit až po litém boji. Doly jsou krásné, jsou pěkně vybaveny a jsou kapku také chaotické. Dominuje jim obří propast, přes kterou z různých místností vedou mosty do prostor na druhém břehu.

Rozhodnu se zkoumat místnost po místnosti a nalézt všechny předměty, které jsou tu skryty. Narazil jsem na mnoho obřích působivých pecí, v kterých se jednoznačně nekuje nic hezkého.

Přes to se při potulování místními prostory a pobíjení temných trpaslíků občas pozastavím a obdivuji monumentální scenérie. 

Pomocí mapy si dávám pozor, aby mi žádná místnost neunikla a skrze mosty jsem navštívil a prohledal opravdu vše. Na severu se nachází vetší hala, ale tuším, že tam bude finále této lokace, tak si ji schválně nechávám na závěr. 

Doly jsou spletité, ale nakonec se mi podaří vše prozkoumat, našel jsem několik tajných vchodů, také pokladů, ale i pastí. Ale to už není nic složitého pro zkušenou partu. Ve velké hale na severu koncentruji všechny své postavy a nacházím 4 pláště. Tento nález celou partu postupně teleportuje ven z dolů.  

The Temple of Oblivion:

Samozřejmě nebudu znovu a sáhodlouze popisovat, že po dokončení každé lokality si dám návštěvu obchodníka, poprodávám, co není třeba, nakoupím, co třeba je a také si dám s partou tréning, ve kterém zužitkuji zkušenosti nabyté v předchozích putováních. A nyní hurá do pyramidy, respektive The Temple of Oblivion.

Kolem tohoto chrámu se točí zajímavý příběh o dracích a schopnosti teleportace mezi jednotlivými zeměmi. Řešení pyramidy stojí samo o sobě na teleportacích. A kdo čte pozorně zadání - respektive informace o jednotlivých lokalitách dodávanými pomocí Oracle Stone, tak jistě přijde na to, co má správně udělat. Nakonec je ale třeba získat Albios - Helm of Sorasil. Mocnou helmu, která mi dá další vědomosti a umožní porazit pána zla, Venthraxe.

Do tajné sekce pyramidy se dá dostat pomocí hesla. Ze čtyř možných, které Oracle Stone nabízí, je správné heslo jméno Kulcat, což je jméno zakladatele tohoto chrámu. Ostatní tři nabízené hesla Xanthu, Kavule, Albios, jsou slepé cesty.

Chrám střeží zelené potvory, které jsme poznali již v bažinách. Postupně prozkoumávám pyramidu a nacházím teleporty označené písmeny. Po vstupu do nich se objevím vždycky někde jinde. A takhle postupně si do vlastní mapy značím, kde se nachází jaké písmeno a kam mě teleport zavede. 

Z počátku tápu a přemýšlím, co ty teleporty mají znamenat. Obvykle mě totiž takové kolečko vstupy do několika z nich v řadě dovede někam zpět, kde už jsem byl. Nakonec mi docvakne, že vstupy do teleportů mám vlastně postupně vypsat ono požadované heslo, ale musí to vždy kontinuálně udělat jedna postava a nesmí mezitím vkročit do teleportu s jiným písmenem, než má být zrovna na řadě.    

Čeká mě tak otrocká práce procházení teleporty a následně hledání dalšího písmene v pořadí, abych k němu pěšky docestoval. Samozřejmě ani u takto náročného úkolu nesmím zapomínat na prohledávání každičkého koutu, jestli se zde neskrývá něco užitečného.

Jak tak procházím pyramidou, nelze neobdivovat některé lokace, výzdobu a celkovou atmosféru, je to tady fakt paráda. Takže při otrockém hledání teleportů mi alespoň činí radost prohlížení si rekvizit. No ne vše jsou samozřejmě rekvizity, s některými potvorami prostě musím zabojovat.

Jinak jsem si samozřejmě nebral servítky. Památka nepamátka, co šlo unést, bral jsem s sebou. Peníze, zbraně zbroj. Cokoliv se může ve finále hodit. A finále se blíží. Nakonec jsem postupně postavami po jedné prošel teleporty s písmeny K U L C A T, což  mě teleportovalo do tajné centrální místnosti pyramidy. Ta byla teda ale střežena nějakým extra bossem, kterého se mi ani při největším úsilí nepovedlo porazit, a tak jsem to vyřešil kapánek srabácky. Obcházím bosse, vybíhám k truhle, otevřu ji, a seberu Albios. To mě teleportuje pryč z pyramidy a nemusím se tak s bossem pižlat a ztrácet drahocenné hit pointy. 

U obchodníka vyřeším všechny potřebné záležitosti, vycvičím partu a můžu se vydat vstříc dalšímu chrámu, Temple of Sorasil.

The Temple of Sorasil:

Tento chrám je zvláštní. Jen skrze tento chrám se dostaneme k finální lokaci. Chrám se skládá ze dvou bludišť na východě a západě, po stranách centrální chodby. Jen skrze východní bludiště se však dá dostat dále na sever celého komplexu, kde se skrývá zbraň, která jediná je schopna porazit Vanthraxe. Tou zbraní je Palaestra - Sceptre of Sorasil.

Před chrámem mě čeká armádička stráží, vypadají jako upíři. Porazím je a narazím na vzkaz, který mě varuje před teleporty.

S puntičkářstvím sobě vlastním jsem chtěl do poslední pídě projít obě bludiště, i když to západní není nutné. Je zde plno havěti, hadů a taky jedna potvora, známá jako Kcintu, která je však natolik silná, že se mi ji nepovedlo porazit. Nechávám ji tedy být a jdu zpět na východ.

Duchové jsou v pohodě, ale kdo se bojí hadů, může to tady rovnou zabalit, je jich tady opravdu mnoho. Stěny zde mají neobvykle modré zbarvení, komplex trochu působí dojmem, jako by byl z mramoru.

V celém tomto chrámě není vlastně nic moc světoborného. Jen hromada potvor a spletité chodby, které v rámci urychlení procházím v různých směrech s partou rozdělenou po dvojicích. Jakmile však dorazím do severní sekce, tak nejprve úplně v severozápadní místnosti nacházím Staff of Doom.... 

To by však nebylo to hlavní, klíčová je obří hala na severu. Tam je sekce frustrujících teleportů a je nutno jimi projít a najít správnou kombinaci, která mě přenese ke klíčové truhle se Sceptre of Sorasil - Palaesra. 

Dle obrázku níže si můžete všimnout, že tady rovněž činím klíčovou chybu v celé hře. Rozhodl jsem se hrou procházet totiž natolik na poctivo, že kdo co najde, to prostě najde. Žádné loady, když někdo najde něco, co by se hodilo jiné postavě, žádné restarty mise kvůli špatně sebranému předmětu. Tady nevím, co mě to prostě popadlo, ale bludištěm teleportu jsem prošel kouzelníkem a jím také vzal tento palcát, Palaestru. Jednoznačně jej měla vzít nejsilnější postava, nejlépe trpaslík. Ale o tom později....

Po nalezení klíčového palcátu se vracím naposled do obchodu a také na tréning. čeká mě nejtěžší část putování a prozření, jak jsem to hrál vlastně špatně a chtělo by to dát nové kolo od samého začátku a prostě lépe, jinak, s některými jinými postavami. Snad někdy, jak bude hodně času :-)

Venthrax Castle:

Díky kombinaci všech artefaktů se mi odkrývá a také otevírá poslední lokace, Venthrax Castle. Tohle je opravdová zkouška ohněm. Tento hrad používá starou dobrou fintu s teleporty a písmeny. Tady budu vědět, co dělat. Jenže taky si mě také hra vyzkoušela docela krutě, jak jsem vycepoval dobře své postavy.

Po vstupu do hradu se každá má postava objeví  v jiném rohu docela rozsáhlého komplexu. Co z toho vyplývá - ano, každá postava bude s místními upíry bojovat sama, bez pomoci. Každá musí najít pomocí teleportů označených písmeny to správné heslo na průchod do finální oblasti. Oracle Stone mi sděluje, o jaká hesla se jedná.

B A N E,  H E L M,  K O T H,  L O R D. V každé čtvrtině hradu se nachází několik teleportů, z kterých jde složit jedno z těchto 4 hesel. Trpaslík a Barbar nemají problém a snadno se celou svou sekcí probijí.

Kdo má však už větší potíže je kněžka, ale i tou se mi povede spletí chodeb najít všechny teleporty a vstoupit do nich postupně, jak je třeba dle písmen.

Bohužel, kouzelník nemá moc šancí. Povede se mi hru kapánek přechytračit a snažím se chodbami prokličkovávat tak, abych co nejvíce soubojů minul, nicméně pár jich musím absolvovat. Kouzelník je však fyzicky naprosto na nic a tak musím spoléhat na jeho blesky a jak víte, many je omezeně a zoufale ubývá.

Po té, co se mi povede nakonec se všemi postavami teleportovat do haly a následně chodeb, které mají vést k sekci s Venthraxem, dostávám se do dalších těžkých bojů s obry a beholdery. 

Bojovníci to zvládají, probije se tak tak i kněžka, ale už je na nic, protože veškerou manu na léčení vyplýtvá na sebe. Avšak kouzelník bohužel nezvládne boj s třemi behodlery. Prostě tolik many už nemá. A pamatujete? Kouzelník má jednak palcát Palaestru, ale i kdyby se k Venthraxovi probil, je fyzicky tak slabý, že by mu ani ta Palaestra nepomohla.

Nezbývá, než zkusit sílu a štěstí těch, co se probojovali, trpaslika, barbara. Je tady možnost vyčistit od strážců ještě celé okolí centra hradu, ale je jasné, že na to už nejsou síly, které si mohu dovolit ztratit. Jdu přímočaře k Venthraxovi.

Venthrax se skrývá ve svém hradním parku uprostřed hradu. Park je opravdu malebný, uprostřed je kašna. Je tady opravdu krásně. Ale to vše má brzy narušit nelítostná bitva s pánem zla. 

Souboj nebyl dlouhý, a byť jsem se nadopoval všemi lektvary, které jsem si na tuto chvíli šetřil, doplňoval jsem hit pointy, nepomohlo nic. Stačilo párkrát netrefit a pán zla dostal navrch a snadno mou partu se svými přisluhovači vyřídil.

Tady jsem se tedy uchýlil k lehkému cheatu. Kromě regulérního sejvování ve hře jsem používal pro jeden případ i možnost emulátorového savestatu. A to proto, že hra nešla uprostřed mise uložit a někdy prostě nemáte 6 hodin v kuse na to dojet mapu za jeden den. Takže jsem savestat používal na uložení, když jsem ukončoval a vypínal hru. Klidně třeba uprostřed mise. Pak jsem ale po loadnutí a spuštění hry ze savestatu během hraní neloadoval. I když se něco nevyvinulo dle mých představ, postava vzala předmět, který se jí nehodí, ale byl by užitečný pro jinou postavu, nebo někdo padnul - prostě nic, dělal jsem, že savestat neexistuje. Tady jsem se ale rozhodl pomocí něj závěrečnou bitvu vyhrát. 

V celé hře jsou zásahy a obrana velkým dílem náhody. Skrytá imaginární kostka posoudí statistiky a dle toho vyhodnotí, zda zasáhnete úspěšně, nebo zda úspěšně zasáhnul soupeř. Takže pomocí savestatu jsem prostě po zásahu mé postavy Venthraxem loadnul. Jo, je to sviňárna, ale co už. Po nějaké chvíli mé postavy i bez onoho klíčového palcátu, který byl pohřben s mým kouzelníkem, Venthraxe upižlala. Kdyby dobrá náhoda chtěla, tak by to vlastně šlo i bez savestatu, jenže zkoušet takovou náhodu by znamenalo třeba opakovat poslední misi  i 10 x a když si vezmu, že trvala několik hodin, tak by ten čas vyšel tak na dohrání celé jiné RPG hry. No, tak jsem si obhájil použití savestatu ve finální bitvě :-) A teď si můžete prohlédnou některé z obrázků, které se objevily po té, co jsem Venthraxe porazil :-)

Ringo