The Settlers 3

Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS/ Developer: Blue Byte / Vydavatel: Blue Byte / Rok: 1998

Prvním dvěma dílům série The Settlers nebylo prakticky co vytknout a staly se jasně TOP strategiemi v oblasti budovatelských strategií simulujících ekonomiku podrobněji, než jakákoliv jiná strategie, která se snažila o cokoliv podobného před tím a dost možná to platí doposud. Postavte srub pro dřevorubce, dejte sekyru osadníkovi a ten začne kácet stromy. Postavte pilu a další osadník začne kmeny pokácených stromů opracovávat do podoby krásných rovných fošen, z kterých půjdou stavět konstrukce nových budov. Chcete těžit nerosty jako uhlí, rudu a zlato pro výrobu zbraní a platbu vojsku? Dejte osadníkům krompáče. Jejda, oni mají i hlad, no na to budete potřebovat kosy, postavené farmy, dále mlýn a pekárnu. Jo a nezapomeňte vybavit osadníka válečkem, ať má v pekárně čím vyrábět těsto. Základní výbava nářadí se brzy vyčerpá a je třeba postavit dílnu, v které budete všechny ty nástroje vyrábět, abyste mohli mít více krompáčů, sekyr, kladiv, pil, válečků, rybářských udic, sekáčků na maso a pozor, za humny je i nepřítel, takže budete potřebovat i slévárnu na železo a kovárnu, abyste mohli začít vyrábět zbraně.

Tento základ, který byl položen prvním dílem a lehce vylepšen dílem druhým, a proto tady mají oba nakonec krásných 100% v hodnocení za již prvopočáteční dokonalost, zůstává zachován i pro The Settlers 3. K The Settlers pravidlům hry však patřila neodmyslitelně stavba silnic, po kterých osadníci přepravovali zboží a tím byl této realtimové strategii dodán takový punc přemýšlivosti a rozvážnosti. K tomu přispívalo i zpracování bojů s nepřítelem, které probíhalo zadáváním úkolu v podobě - označ pevnost, na kterou se bude útočit a zadej množství vojáků, které chceš do útoku vyslat. Souboj pak svedli osadnici sami automaticky, stejně jako sami automaticky po cestách nosí suroviny, materiál, nástroje a zbraně do míst, kde jsou na základě vašich zadání žádány. The Settlers nejsou jen taková nějaká realtimovka, v které natěžíte jednu až tři základní suroviny, rychle vybudujete jednoduchou základnu, navyrábíte hordy vojáků, označíte a pošlete na soupeře.

Musel jsem takto zrekapitulovat první dva díly, protože v díle třetím se na první pohled nemění nic zásadního z komplexního budovatelského pohledu, ovšem na druhý, třetí a další pohledy se zásadně mění koncept boje a nějak nám zmizelo plánování infrastruktury v podobě cest. Zjednodušeně - vezměte ekonomický koncept The Settlers 1, 2, bojový systém z Warcraftu a máte z toho The Settlers 3. Pro ortodoxní fanoušky té pravé podoby herního stylu The Settlers, kteří si pochvalovali, že nejde jen o další zběsilou realtimovku ve stylu Dune 2/ Warcraft (nic proti nim samozřejmě), to byla tak trochu zrada a měli několik možností, jak k tomu přistoupit. Hru buď s odporem odmítnout, protože bez cest a soubojů na bázi strategie místo akční taktiky už to prostě nejsou The Settlers, anebo neutrálně bez emocí mohli hru ignorovat. No a ti ostatní měli třetí možnost, užít si hru i tak.

Pojďme si tedy užít The Settlers 3 i bez stavění cest, protože tady si osadníci chodí klidně přes louku, donesou věci k parcele a až postaví danou budovu, automaticky k ní prošlapou přirozenou cestičku, která ale nikoho k ničemu nezavazuje (ani nesvazuje). Pokud se ptáte, co mi vyhovuje více, tak říkám nevím, protože jak stavba cest, tak i jejich absence má něco do sebe:-) Ještě větší herní změnu ovšem zaznamenáte v bojích. Ty se proměnily razantně a střídají úkolový systémem typu zadám cíl a počet vojáků na ovládej si každého vojáka pěkně sám a měj to plně ve svých rukou. V The Settlers 3 už nebudete jen udělovat rozkazy, jako v dílech předchozích, s kterými vaší vojáci naloží všelijak (což bylo vlastně docela realistické, protože lidi nejsou roboti a neprovedou úkol vždy tak, jak chcete, že:-) Tady budete moci vést každičkého vojáka sami doslova za ručičku, jako v jiné běžné realtimové strategii. Označíte jej (nebo skupinu) a pošlete, kam chcete. 

V The Settlers se bojovalo vždy a veškeré ekonomické úsilí mělo stejně vždy jasný cíl, a to vybudovat co největší a nejkvalitnější armádu. Proč tedy nakonec nezdokonalit bojový systém? Volíte si sami taktický postup a můžete výhodně využít terénu. Můžete formovat do výhodných pozic tři typy vojáků vyzbrojené meči, kopím a luky. Můžete vést klamné útoky a pak ustupovat, abyste nalákali nepřítele pod palbu svých lučištníků rozestavěných v obranných věžích nebo dokonce hradech. Je tady možnost postavit i léčebny, v kterých zotavíte zdraví raněným vojákům. Pokud se opět ptáte, co považuji za lepší, zda nový nebo starý systém, tak otázka je to opravdu těžká, protože hratelnost The Settlers byla v předchozích dvou dílech dána právě tím, jak se budovalo a jak se v nich vedly boje. Šlo o pravidlo, které nelze považovat za špatné, ale popravdě jsem se s novým bojovým systémem v The Settlers 3 sžil velice rychle a nakonec jsem si jej dost pochvaloval. 

Mohlo by se zdát, že jsou boje svým způsobem zjednodušeny pro širší publikum směrem více k akci, ale ve skutečnosti jde o přehlednější a komplexnější systém útoků, ale i obrany, kterou teď trochu rozeberu. K rozšiřování území sloužily v The Settlers pevnosti. Nová pevnost rozšířila hranice působnosti. Jakmile jste o pevnost přišli, vaše území se zase zmenšilo a všechny budovy postavené v okruhu pozbyté pevnosti shořely. V The Settlers 3 pevnosti rovněž slouží k rozšiřování hranic, ale vazba na území kolem nich v případě ztráty není tak striktní jako u předchozích dílů. Po ztrátě jedné pevnosti nepřijdete o rozsáhlá území, jelikož  jejich obranu může zastoupit další vaše pevnost poblíž. Z pevností si můžete nastavět doslova hradbu, která bude bránit vaši hranici. Zmizelo tedy pravidlo, že pevnosti od sebe musí mít značný odstup. Dále území, které už jednou pevností získáte, neztratíte po jejím zbourání v případě, že se s ní o hranici nepřetlačuje pevnost nepřítele. 

S tímto lze velmi dobře taktizovat a velmi brzy si zvyknete na to, jaká je vám tady dána volnost. Tři pevnosti blízko sebe, které se vzájemně kryjí křížovou palbou v případě útoku nepřítele? Žádný problém. Zbourat pět vnitrozemských pevností a uvolnit z nich 15 a více vojáků, kterými potřebujete posílit útok? Jak je libo. Jen pozor na to, aby hranice směrem k nepříteli byla stále střežena nějakou pevností. Pokud by tomu tak nebylo, může soupeř svými pevnostmi, které bude stavět ve vaší blízkosti, ukrajovat vaše nebráněné území. Zároveň nemá cenu udržovat pevnosti s posádkou hluboko ve  vnitrozemí, případně na okrajích říše na pobřeží nebo ze stran, z kterých nehrozí expanze nepřítele. Ostatně nemusíte ani plýtvat materiálem na stavbu pevností z bezpečných stran (například na ostrově, na kterém jste sami). Pro takový případ je tady další novinka v podobě rozšiřování území pomocí pionýrů, kteří sice pomalinku, ale jistě, posouvají vaše hraniční kameny směrem ven do prostor, které nepatřily nikomu.

A ještě chvíli u těch pevností zůstanu. Je jasné, že střet velkých armád se nakonec promění v nepřehlednou vřavu a nakonec tomu necháte trochu volný průběh, ať se mezi sebou vymlátí. Souboj o pevnosti však probíhá tak, že jeden útočící voják u brány musí porazit jednoho obránce. Zůstala tak jistá podoba souboje jeden na jednoho v případě útoku na pevnost. Ale je tu jedna zásadní změna. Jeden na jednoho neplatí v případě útoku, protože útočníka mohou zákeřně osekávat i další bránící vojáci v poli, kteří nejsou v pevnosti. Už nečekají, až skončí rytířsky souboj jeden na jednoho jako v předchozích dílech. Útočník u brány jedné pevnosti navíc může být ostřelován lučištníky z pevností okolních. Jistě vám na základě toho došlo, že obrana zde nemusí být jen v podobě postavených pevností, ale důležitým obranným prvkem jsou početné oddíly vojáků přímo v poli, kterými budete likvidovat útoky nepřátel a nebudete spoléhat jen na to, že se pevnosti ubrání svou posádkou. Ta obvykle stejně podlehne přesile.

Jedním z frustrujících prvků systému, který jste v předchozích dílech mohli zažívat, byla automatizace  povyšování vojáků a jejich placení zlatem. Distribuce zlata byla v The Settlers 1 a 2 někdy peklo a koukat se, jak osadník nese zlatou minci do pevnosti jinam, než byste akutně potřebovali nejvíce, to bylo často o nervy. Tady je systém výcviku armády šikovnější. Vytěžíte zlato a ve slévárně z něj uděláte cihličky. Pro ně budete potřebovat skladiště. Čím více zlata máte (v případě Egypťanů k tomu slouží i vytěžené  drahokamy), tím lepší výcvik mají vaši vojáci obecně. Prostě dobře živená armáda jako celek. Neřeší se, zda ten který konkrétní voják, navíc umístěný ve zlatem zásobené pevnosti, dostal doručené zlato. Počet zlatých cihliček ve skladech určuje procentuální míru výcviku celé armády. Je zde ovšem stále možnost povýšit jednotlivé vojáky na vyšší hodnost. To však probíhá skrze chrámy dostatečně zásobené alkoholem (ještě se k tomu níže dostanu), což pak generuje jakousi božskou manu a odměna bohů je pak v povýšení vybraných vojáků:-) Samotné povýšení pak odkliknete ručně na ikonkách zbraní v kasárnách a od toho momentu rekrutujete lepší vojáky.

Pokud vás při útoku na nepřátelské území irituje nějaký shluk lučištníky obsypaných pevností, můžete využít bojové stroje jako katapulty, balisty či kanóny. Ty se tady musí nejprve vyrobit, vybavit střelivem a pak s nimi hurá do akce. Nejsou na pevno stavěny jako bunkr v The Settlers 2, jsou to zde pojízdné katapulty jako například ve Warcraftu. Načnu tím teď také odlišnost mezi jednotlivými národy, za které lze The Settlers 3 hrát. Katapulty mají jen Římané. Egypťani mají balisty, asijský národ má kanóny. A takové kanóny jsou docela brutální síla, o to to mají asijští složitější, musí si nejprve natěžit síru a pak vyrobit střelný prach v patřičné budově. Datadiskové bonusové Amazonky mají jakýsi sonický stroj v podobě obřího gongu, kterým lze ničit nejen pevnosti, ale lze jím bourat jakoukoliv budovu. 

Postupně se dostávám k určité rozmanitosti, která zcela chyběla prvním Settlerům a druzí to jen nakousli v podobě vizuálně odlišných nepřátel. V The Settlers 3 máte hned tři národy, za které můžete přímo hrát. Jsou jimi Římani, Egypťani a asijský národ, datadiskové rozšíření nabízí i čtvrtý národ Amazonek. Tyto národy se již neliší jen grafickým zpracováním budov, ale mají vlastní odlišnosti v ekonomickém systému. Odlišnost u těžké bojové techniky jsem již zmínil. Další najdete např. v případě, že chcete, aby vaši kněží v chrámech generovali manu získanou za projevenou přízeň bohům. Kněží by ovšem k tomuto rádi něco ostřejšího na zapití. Římani rádi vínko a tak bude třeba vybudovat vinice. Egypťani zůstávají u starého dobrého piva, takže bude třeba hojně zásobovat pivovary obilninami z farmy. Číňani si oproti tomu v pálenici produkují nějaký rýžový sajgon, takže to chce nějaká ta rýžová pole. A to není jen tak, protože musíte vážit, kde takové rýžové pole umístit. Vyžaduje totiž mokřady. A nakonec Amazonky popíjejí jakousi medovinu, kterou získají z včelích úlů umístěných u lesa. Ano, i terén a příroda tady hrají důležitou roli. Zatímco do hor posíláte geology, aby odhalili naleziště surovin, jako jsou uhlí, železo, zlato, drahokamy a síra, budete bojovat nejprve o prostory s loukami, lesy, kamením, bažinami, ale i řekami, u kterých budete hloubit studny.

Dalším novým prvkem v herním systému The Settlers 3 jsou chrámy, jak jsem již výše naznačil ohledně popisu zisku alkoholu pro kněží za účelem generování božské many a taky u povyšování vojáků díky získané maně v chrámech. Malý chrám vám za alkohol zajistí cestu k víře, velký chrám pak dokáže verbovat duchovní, kteří mohou sloužit jako zákeřné jednotky oslabující armády soupeře, které můžete například ochromit, odzbrojit, konvertovat nebo teleportovat jinam. Na vlastní jednotky mohou kněží působit naopak pozitivně například zvýšením obranné či útočné síly. Duchovními si můžete vyvolávat i různé dary z nebes, např. zúrodnit pouště, vysušit bažiny, urychlit úrodu, spálit les na území soupeře a pod. Pro samotné bojové operace jsem popravdě kněží využíval opravdu minimálně. Přišlo mi to už trochu moc do mých realtimových schopností (či spíše neschopností, co chcete od tahovkáře:-) Ovládat realtimově armádu na několika frontách a do toho zkoušet protlačit na území nepřítele mnichy, kterým budu zadávat další úkoly, to jsem místo toho raději nahromadil vojenskou přesilu nebo využíval taktiku hit and run. Takže tento náboženský prvek jsem neocenil úplně na sto procent, ale ničemu neškodí. 

Velkou změnou v ekonomickém konceptu představuje také  princip přísunu populace. V předchozích dílech přibývali osadníci vlastně imaginárně. V hradě a pak každém skladě jich bylo 100. Když jste jednoho použili, brzy se stav v skladě doplnil opět na 100. V The Settlers 3 byste s touto úvahou značně pohořeli. Tady není žádný centrální sklad na lidi. Pro lidi stavíte malé, střední a velké rezidence. Po jejich vybudování se do nich nastěhují osadníci a tím máte danou určitou zásobu lidí. Hláška: "na obsazení této budovy už nemáte volného osadníka" nebude nic výjimečného, stejně jako fakt, že vám nepřibývají vojáci i přes dostatek navyráběných zbraní, pokud v předstihu nestavíte nové obytné budovy. Pokud vám to opět trochu připomíná Warcraft a jeho populační limity, tak jej vám to připomíná správně.

Národ Amazonek z druhého datadisku - Quest of the Amazons

V The Settlers 3 nechybí ani lodě, kterými byl značně obohacen již druhý díl. A nebyli by to The Settlers 3, kdyby vám lodě nebyly dány do rukou na přímé ovládání obdobně jako vojenské jednotky. Automatizace chování lodí z The Settlers 2 je opět tatam. Tady si řídíte pohyb invazní flotily pěkně sami. Sami si také na ně nakládáte vojáky, případně pionýry. Automaticky se chová loď obchodní. Sice si ji můžete označit a někam posunou, její účel je však automaticky vozit určené zboží z jednoho přístavu do druhého. Je fajn, že i přeprava zboží je tady konkrétně volitelná. Vyberete zboží a jeho počet, které chcete převézt. Není to ta nepřehledná automatika - voz cokoliv kamkoliv, jako tomu bylo u The Settlers 2. Opět to tady máte tak nějak více v rukou a jde to mnohem přehledněji štelovat.  

Národ Amazonek z druhého datadisku - Quest of the Amazons

Totéž platí i u výroby v jednotlivých budovách. Kdykoliv lze jejich činnost pozastavit, kdykoliv si můžete zadat, že chcete vyrobit třeba jen 5 kladiv a podobně. Už se jen tak nebude stávat, že zadáte dílně - vyráběj kladiva - a dílna vám vesele bude spotřebovávat zpracované železo, protože po půlhodině zapomenete, že jste to tam nastavili (častý neduh v předchozích dílech) a všimnete si to po naskladnění třiceti kladiv, zatímco se nebude dostávat železa kovárně na výrobu zbraní v potřebné míře. 

Národ Amazonek z druhého datadisku - Quest of the Amazons

Ruční pohyb neřídíte jen v případě vojáků, ale je tomu tak i u pionýrů, kteří dokáží rozšiřovat hranice nebo mohou být poslání na vzdálený ostrov, na kterém založí novou kolonii. Spousta map je stavěna právě na takovou kolonizaci a získávání nových území se surovinami a taky s plochou pro vaše budovy. Nalodíte pionýry, převezete lodí, vysadíte na vzdáleném ostrově, necháte je vytyčit území, pak je přehodíte na volné osadníky, dovezete obchodní lodí materiál a necháte je na novém ostrově postavit první budovy. Podotýkám, že volné osadníky lze kdykoliv měnit na přímo vámi ovladatelné pionýry, které je možno přesunout kamkoliv, a pak opět proměnit ve volné osadníky. Jakmile je potřeba volného osadníka k práci, stane se tak automaticky a volný osadník si sám vezme volné nářadí a jde pracovat například do nově postavené kovárny, což je ostatně pro The Settlers sérii typické a známé pravidlo. 

Dále ručně ovládáte geology, které posíláte na konkrétní místa v horách. A nakonec jsou tu na ovládání zloději, kteří mohou prozkoumat okolí a posbírat (ukrást) volně ležící věci z území nepřítele. To je další příjemnou novinkou. Zatímco v předchozích dílech mimo vaší hranicí nemohlo být nic a po ztrátě území vše, co se na něm nacházelo, shořelo, tak tady se naopak sem tam povalují volné věci (nářadí, zbraně, materiál), které jde posbírat. Některé mise jsou založeny na zisku bonusu např. v podobě piráty nahromaděného zlata. Občas je někde ztroskotaná loď na pobřeží, u které se povaluje hromada zbraní. Stačí jen takové místo zahrnout do vašich hranic a vaši osadníci si je odnosí. Pokud obsadíte nepříteli území, jeho budovy se sice zhroutí, ale volně se povalující materiál nashromážděný na jeho území si vaši osadníci posbírají. Je tedy fajn, že dobýváním lze získat soupeřem již natěžené suroviny. Odnosit si třeba nashromážděnou zlatou rudu, která zůstala ležet u spálených dolů nepřítele, to potěší. Změnou oproti minulým dílům je také to, že vaši osadníci nemohou lámat kámen a těžit dřevo mimo vlastní hranice. Výlety kameníka a dřevorubce daleko za hranicí vašeho území již možné nejsou.

K závěru jsem si ponechal technické zpracování. The Settlers se vždy mohli pochlubit dokonalou líbivou grafikou. Ať už se vám líbil středověký první díl nebo starořímsky laděný díl druhý, třetí díl dostává vše ještě na vyšší level a posouvá vizuál k samé hranici dokonalosti. V 2D izometrickém pohledu shora uvidíte detailní budovy vypadající ještě věrohodněji a prostorověji, než dříve a jsou tady v jakémsi přirozeném souznění s okolní krajinou. Přičtu-li k tomu rozmanitost v podobě nádherně vykreslené římské, asijské, egyptské, ale také fantaskní amazonské architektury, mohu jasně konstatovat, že The Settlers 3 patří k tomu nejhezčímu nejen ve své době, ale je svou vizualizací velmi přitažlivý i dnes. Je to ten styl grafiky, u které vlastně není už moc co zlepšovat. Vše navíc oživují animace osadníků samotných, jejichž činnost je radost sledovat. Dle mého názoru jde graficky o nejhezčí díl The Settlers série, kterému šlápl na paty už jen díl čtvrtý. U 3D dílů 5, 6, 7 se už jaksi vytratila přehlednost a místy i ta líbivost. 

Hudební doprovod je v podstatě dokonalý a dobovým melodiím vycházejících z jednotlivých kultur zde přítomných soupeřících národů není co vytknout. Nádherné jsou rovněž zvuky. Do břinkotu kladiv a krumpáčů, řezání pil a tlukotu sekyr dřevorubců pronikají zvuky lesa, zpívajícího ptactva a občasných skřeků dravých ptáků. To vše vás perfektně vtáhne do krajiny, v které budete realizovat svůj budovatelský sen, který tu a tam naruší řinčeni zbraní a křik z bitevní vřavy. 

Mohl bych psát ještě spoustu dalších odstavců o tom, co vše je tady naprosto dokonale zpracováno a co je tady nového a úchvatného, že jsem úplně vytěsnil, kvůli čeho jsem docela dlouho The Settlers 3 obcházel - tedy absence stavění cest a ten starý soubojový systém. A chybělo mi to nakonec? Popravdě vůbec. A zhodnotím-li, co nabízí The Settlers 3 obsahově, mohu jednoznačně říci, že jde o nejmonstróznější díl série se stovkami hodin zábavy. Základní hra nabízí kampaně za Římany, Asii a Egypťany, z nichž každá čítá osm map. Některé z nich vám klidně zaberou i šest hodin času. Pokud by to někomu bylo málo, tak ke hře vyšel datadisk Misssion CD s nášupem dalších třech kampaní po osmi mapách za každý ze tří základních národů. A nakonec vyšel datadisk Quest of the Amazons, v kterém si zahrajete kampaň za čtvrtý národ Amazonek ve dvanácti mapách a pak 3 Gods kampaň o čtyřech mapách. 

Hutný herní obsah s nádhernou grafikou, fantastickými zvuky, hudbou a závislost vyvolávající hratelností mě tlačí k dalšímu krajnímu hodnocení na těch nejvyšších příčkách. Promyšlené mapy nutící vás taktizovat vám nedají spát a pokud už ke spánku ulehnete, místo počítání oveček budete přemýšlet, jak druhý den provedete mohutnou vyloďovací operaci na ostrově nepřítele s dobře připravenou obranou. Nelze zpětně snižovat hodnocení hrám, které přinesly něco revolučního a byly ve své době tím nejlepším, takže ke stovkovým dílům 1 a 2 přidávám bez jakýchkoliv pochyb stovku i třetím Settlerům, kteří sice v lecčems předchozí díly předčí, neřku-li dokonce válcují, ale bez těch prvních dvou, s jasně položenými základy, by nebyli ani ti třetí. Když jsem psal, že jsou The Settlers 2 nejlepším dílem série s tím, že tu jedničku mám ale blíže k srdci, je to vždy vše ošidné tvrzení, jelikož výrazné změny zažitého a dokonalého konceptu u dílu dalšího neznamenají automaticky horší zábavu. O The Settlers 3 tak mohu říci to, co platí o prvních dvou dohromady. Tedy že jsou nejlepším dílem série a je to srdcovka k tomu. A pokud bych si na pustý ostrov musel vybrat jen jeden ze všech dílů, asi by to nakonec byli fakt The Settlers 3:-) 

Hodnocení: 100%

Ringo


Komentáře

  1. Pěkná recenze, díky. Trojku jsem nehrál, takže rozhodně zkusím. Hodnocení ale nechápu, osobně jsem hrál hromadu skvělých her, ale ANI JEDNA nebyla stoprocentní. Settlers 1 jsem měl dohranou tam a zpátky v singlu, coop i vs někdy v 94. roce, a ač to byla výborná hra, rozhodně bych vyjmenoval x chyb, co bych jí vytknul. Ale pokud si teda opravdu zaslouží 100%, co ti brání dát dvojce třeba 150% a trojce řekněme 180? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. @gaff: Všichni tři Settleři pro mě představují maximum zábavy a v jejich době, kdy vyšli, je nic v té kategorii nepřekonávalo. Snažím se hodnocení nepřizpůsobovat času a neřešit, že dnes by některé ovládací prvky šlo udělat přirozenější a proto tu starou hru za to sejmu. To by byl nesmysl. Navíc mé hodnocení, což už jsem párkrát v minulosti vysvětloval, není nějakou objektivní stupnici recenzenta mající přinést kritiku produktu z pohledu - tuhle hru si kupte nebo tuhle hru si nekupujte. Je to něco jako takový potlesk metr dle toho, jak mě hra bavila. Pokud mě The Settlers v rozmezí 1993 - 1995 bavili na 100%, dám jim stovku. Pokud mě později stejně tak dobře pobavili The Settlers 2, dám jim stovku. Byl by nesmysl jim dát méně jen proto, že jsem u The Settlers 3 našel plno dalších super prvků, protože pak by hra ve skutečnosti měla v hodnocení podlehnout časové ose a měl bych hry hrát pozpátku, abych ty starší mohl srovnat s nejnovějšmi a ohodnotit méně za něco, co později šlo vymyslet lépe. A v hodnocení stupnice 10 - 100% nemůžu dávat 150%, kde by to skončilo pak? Mně jde hlavně o tu zábavu a když si u nějaké hry řeknu, tvl., to mě tak chytlo, že jsem se od toho nedokázal odtrhnout a myslel jsem na to i před usnutím, tak tam těch 90 - 100% prostě bude, i kdyby to byla hra z roku 1987 a dnešní hráč by se už nedokázal přes některé ne moc user friendly věci přenést.

      Vymazat
    2. Ale jo, já to chápu, jen mě ty stovky pobavily, když sám bych si nechával rezervu. Článek ve mně nicméně vzbudil chuť na trojku a za to ti patří dík

      Vymazat
    3. @gaff: Když jsem dal prvnímu Simcity 65%, dostal jsem naopak výtku, že taková legenda si zaslouží více. Jo, mohlo to být pravda 70%, tak jsem to časem zvýšil, ale rozhodně ne 80% nebo více, protože zase až tak mě ta hra nebavila ani ve své době, legendou se pro mě stalo až Simcity 2000. Každý má jiný úhel pohledu. A jelikož jsem byl hodně odpůrcem snižování hodnocení her časem, jak to kdysi dělal Excalibur a jen proto, že vyšlo něco nového a něčemu podobného, vytvářeli si tu rezervu tak, že kdysi hrám hodnoceným pomalu jako nejlepší hra všech dob dávali do srovnávací tabulky s novým titulem třeba 50% a pod.

      Vymazat
    4. Se snižováním hodnocení her s časem naprosto nesouhlasim (ani jsem nevěděl, že to tak někdo dělá, ale chápu, že dnešní náctiletej bude první settlers nebo sim city považovat za 30% vykopávku, ale my, co si pamatujeme co bylo, určitě ne), na druhou stranu ale ani když ty hry (pro nás třeba kultovní) vyšly, nebyly stoprocentní. Ani své nejmilejší Mega lo Manii bych nedal 100%.. Ale Ringo, je to tvůj blog, hodnoť si jak chceš, seš to ty, kdo si s tím dal práci a kdo jsem já, abych ti radil nebo tě přesvědčoval, čtu tě rád i tak :-) i když jednou mě teda málem zabil UgraUgra, když dal Duně 3 (achtung die kurve) 5/10, to jsem mu ještě neodpustil :-D

      Vymazat
    5. @graff: 100% samozřejmě není asi žádná hra, ty procenta tady nemám právě vůbec na to, abych určoval stoprocentnost. Určuji jen míru zábavy a tu jako 100% ohodnotit mohu, byť třeba u hry nějakou rezervu vidím. Jinak taky tady mám pár kousků, které mi ohledně hodnocení asi lidi neodpustili (Planescape Torment, Baldurš Gate, Flight of the Amazon Queen:-)

      Vymazat
    6. Kdysi jsem dal Planescape Torment na databazeher.cz asi 30% s tím, že to bylo jak o kohoutkovi a slepičce, takže vím docela přesně, o čem mluvíš :-D

      Vymazat
  2. Ale jo, já to chápu, jen mě ty stovky pobavily, když sám bych si nechával rezervu. Článek ve mně nicméně vzbudil chuť na trojku a za to ti patří dík

    OdpovědětVymazat
  3. Priznám sa, že prvých settlerov som nikdy nehral, zato dvojka mi úplne učarovala. Na svoje dobu mala úchvatnú grafiku, a bavilo ma len tak zoomovať na osadníkov. Aj po strategickej stránke išla hra do, na svoju dobu, až nevídanej hĺbky. Bavila ma aj trojka a štvorka, ale piaty diel sa snažil, neveľmi vydarene, kopírovať Warcraft 3, bol podľa mňa úplnou katastrofou. Ako je to s ďalšími dielmi neviem, lebo potom som na sériu zanevrel.

    OdpovědětVymazat
  4. Keď už bola reč o tom Simcity, ani to som jednotku nehral, zato Simcity 2000 bola, myslím, prvá hra, s ktorou som bol do rána hore. A to nemyslím do druhej, do tretej rána, to už som bol s inými hrami, ale do desiatej rána.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?