Ravenloft: Strahd's Possession - herní deník- report č. 1

 Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1994

V městském státě Elturel to vypadalo na další obvyklou poklidnou noc. Lord Dhelt a jeho družka Branta Chansil se pomalu ukládali  ke spánku ve své komnatě, před jejímiž dveřmi vykonával službu strážný Key de Effer. Strážný to byl poctivý a tak jeho pozornosti neunikl podivný záblesk z poza dveří Dheltovy komnaty. Neváhal a okamžitě vpadnul dovnitř a spatřil Lorda Dhelta a Brantu jak leží na zemi zjevně po překvapivém útoku. Nad nimi se skláněla osoba v kápi. Vrah nebo zloděj? Očividně mu ale nešlo o životy Dhelta a jeho družky. Než stačil strážný přiskočit, aby Lorda a Brantu bránil, zloděj vytrhnul lordu Dheltovi jeho posvátný amulet zasvěcený Helmovi, bohu strážců a ochránců. Lord Dhelt se nedal jen tak a prudce zaútočil na zloděje. Sice jej zasáhnul dýkou, kterou měl vždy pro takové případy po ruce, ale zloděj dále na nic nečekal, uprchnul pryč oknem a zmizel v nedalekém lese. Lord Dhelt po následném poplachu okamžitě vyslal dvojici osvědčených hrdinů, aby zloděje dopadli. Díky tomu, že byl zloděj zraněn v předchozím souboji s Lordem Dheltem, neutekl daleko. Dvojice pátračů zloděje dohnala a po krátkém souboji zneškodnila.

Po prohlídce zlodějova těla  dvojice hrdinů nalezla dopis. Zloděj se v něm vyzpovídává ze svých činů a krádež amuletu se ukázala zjevně jako ne úplně zlovolný čin zloděje a vraha. Tento muž jednal v čirém zoufalství pro dobro svého lidu. No škoda jej. Obsahem dopisu je jeho snaha utéci z Ravenloftu a najít záchranu pro tamní lid sužovaný zlým lichem Strahdem. 

Tento muž z Ravenloftu našel staré spisy, které říkají, jaká kombinace artefaktů může vést nejen k útěku z Ravenloftu, ale také ke zničení Strahda. Jedním z předmětů je svatý symbol Havrana. Pátrání po tomto symbolu dovedlo muže až k Lordu Dheltovi, věřil, že právě jeho amulet může být oním svatým symbolem Havrana. 

Před začátkem dobrodružství je možnost vygenerovat si dvě postavy hrdinů pomocí vykládání osudu místní cikánkou. 

Vykládání osudu vypadá tak, že si jí postupně povyprávíte, jaké jste rasy, pohlaví a jakou profesí se zaobíráte. Jak se budete prát následně s osudem určí také jistá míra náhody v podobě hodu kostkami, které určí základní vlastnosti jako je síla, inteligence, odolnost a podobně. 

Jak jste se jistě dovtípili, jedním z pátračů po zloději jsem já, schopnostmi bojovník a mág a se mnou se vydal na pátrací akci také Arutha se schopnostmi bojovníka a klerika. No nic, bereme Dheltův svatý amulet a chystáme se vydat nazpět do hradu Lorda Dhelta, ale všimneme si, že pod tělem zloděje se skrývají ještě dva nějaké zvláštní předměty vyzařující zlou auru. Jakmile je zvednu, začnou se dít věci. Vše zahaluje mlha a nakonec upadáme do jakési tmy. Po probuzení se ocitáme ve zvláštním lese, na jehož okrajích je neprostupná mlha, do které nelze vstoupit, jelikož působí smrtící zranění. Zjišťujeme taky, že nám chybí všechny ty prokleté věci, které jsme vzali od zloděje a zmizel i Dheltův amulet. Byli jsme někým sprostě okradeni.      

Svalich Woods:

Skutečnost je taková, že jsme byli přenesení těmito zlými artefakty do jiné dimenze, do Ravenloftu. Konkrétně do jedné z jeho dimenzí strachu, do okolí hradu Ravenloft a vesnice Barovia. Prozkoumávám tedy aktuálně les Svalich Woods, v kterém se potulují nebezpeční vlci. 

Na severovýchodě narazím na mýtinu, uprostřed níž je malé stavení. U stolu na židli sedí kostlivec nějakého nebožáka, který zde zanechal znepokojující dopis, v kterém popisuje službu pod zlovolným Strahdem a jeho snahu se z ní vymanit a doslova píše před svou smrtí, že pokud by měl sílu mládí, tak již žádný asasín guildy Ba'al Verzi nepodřídí svou vůli Strahdově destrukci. Nacházím u něj zajímavý nůž, shodou okolností  Ba'al Verzi, jedovatou vražednou čepel používanou guildou asasínu sloužících Strahdovi. Po podrobnějším průzkumu usedlosti jsem našel skryté tlačítko otevírající poklop do podzemní skrýše. Slezu po žebříku a nacházím dvě místnosti, v kterých se nachází užitečné léčivé lektvary a pár dalších věcí, které pro jistotu posbírám. Mohu si tady také bezpečně odpočinout, sem vlci nemohou.

Na západ od stavení se choulí za stromem nějaký muž. Promluvím s ním a ptám se, jestli se ztratil v lese. Odvětí, že ne, že jestli je někdo ztracen, tak jeho syn. Radí mi, abych se odebral do města, že venku se stáváme jen terčem pro krvelačné tvory temnoty prahnoucí po krvi. Optám se jej na místní poměry. Nasměruje mě do vsi Barovia a povypráví mi také o Strahdovi, který kdysi tuto zemi osvobodil od Doriana, kterému říkali prasečí srdce. Asi nešlo o dobrého vládce. Nicméně to bylo dávno, pak se něco stalo a zemi obestřela hrůzná temnota a ze Strahda se stal krutovládce.

Na jihovýchodě je tábor goblinů, kteří na mě nemilosrdně zaútočili a já je na oplátku nemilosrdně vymlátil do posledního. V jejich táboře nacházím zajatce, obchodníka a dobrodruha Falkhena se solidními schopnostmi bojovníka. Beru si jej tedy do party. Když prozkoumám celý les, vyjdu stezkou ven na starou cestu - Old Svalich road. 

Old Svalich Road South:

Old Svalich road je lemovaná zeleným porostem a na kůlech napíchnutými kostrami. Spousta nápisů zde dává na vědomost, že zde vládne Strahd von Zarovich. Ani tato cesta není samozřejmě bezpečná. Útočí na mě hordy banditů a také netopýři. Zkusím zamířit nejprve na jih. 

Přiblížím se k nějaké bráně, ale ta je zamčená a cesta dále nikam nevede. Vydám se tedy cestou na sever a tam narazím na seskupenou tlupu banditů, kteří na mě nekompromisně zaútočí. Když je porazím, poslední z nich mě prosí, abych ušetřil jeho život. Za odměnu mi řekne, na kterém místě si mám dávat pozor. Dále po cestě na sever je zde údajně kámen s vyznačenou šipkou a označuje místo vstupu do tábora banditů. Vydám se tedy na sever, jižní brána je totiž zamčená.

Na stezce potkám cikána, kteří jsou zde zvaní jako Vistani. Řekne mi něco o mlze, která vytvořila hranici kolem oblasti, v které se nacházím. Je jedovatá a lze ji projít jen pomocí speciálního lektvaru, který umějí namíchat jen lidé Vistani. Povykládá mi ještě něco o místních poměrech ohledně vlády Strahda von Zaroviche. To nejdůležitější je ale lektvar, díky němuž mohu projít mlhu, která mě zde vězní. Jenže lektvar stojí spoustu peněz a ty já nemám. Cikán mi tedy řekne, že jej mohu najít v hospodě The Blood o' The Vine v Barovii, a až budu mít dost peněz, lektvar mi prodá.

Jdu dále cestou na sever a narazím na kámen s šipkou. Najdu tajný spínač a otevře se tajná cesta do tábora banditů. Zvesela si s nimi zabojuji a vykradu jejich tábor. Mají v něm nějakou tu výbavičku v podobě zbraní a zbroje. 

Pak pokračuji opět na sever a po cestě narazím na takovou snědší kočku jménem Velika. Přiberu ji do party, její aprobace je bojovník/mág/zloděj.

Barovia village:

Konečně projdu celou cestou Svalich Old Road South a přede mnou se vynoří brána vesnice Barovia. Rozsahem bych řekl, že jde spíše o město, ale budiž, domorodci říkají village, bude to tedy ves. Můj bojovník Arutha mě upozorní, že než budeme prozkoumávat město, bylo by možná nejprve nejlepší navštívit starostu, který jistě bude sídlit v té opevněné čtvrti v severozápadní části města. 

Jenže už jsem takový, že než se vydám ke klíčovému questu, chci mít vše okolo přeci jen prozkoumané a zmapované. Vesnice je obrovská a je zde spousta domů, které tedy pečlivě prošmejdím. Občas mě přepadnou banditi a v některých domech narážím na podivné zdevastované mutanty, kteří jsou výsledkem magických experimentů. Stále zde jsou původní obyvatelé, kteří nechtěli opustit své domovy a tak se smířili s osudem tohoto neutěšeného místa. Na náměstích jsou tady varovně kostry napíchané na kůly, které připomínají hrůzovládu Strahda.

V jednom z domů najdu sklepení se zamčenými dveřmi. Co za nimi je asi zjistím, až najdu klíč. Prvním více výřečným místním je pomatená stará žena, která mi vypráví něco o dceři, která si létá mlhou mezi stromy a čeká na svého otce. Najednou udeří do jednoho ze stromů, na jehož kořenech jsou prsteny, blesk. No nevím, jestli si tohle mám zapamatovat jako nějakou indícii, ale pro jistotu si to zapíši. Strom v mlze, prsteny u kořenů, blesk, který rozsvítí semena tohoto stromu...ok, jdeme dál od této šílené stařeny. Když odcházím, mluví něco o tom, že její dcera má srdce z listí a oči ze dřeva a já musím od ní získat něco, co ztratil krvácející muž. No začíná se nám to tady malinko zamotávat. Nabývám nějaké tušení, že je to ve skutečnosti velmi důležitá informace.

V domě na jihozápadě narazím na ženu jménem Tatian, která se chce ke mně přidat do party. Jenže v partě mám plno a nevidím důvod brát tuto čistě bojovnici, když už mám jednoho čistého bojovníka a jednoho bojovníka/klerika a dalšího bojovníka/mága. 

Zajímavým místem je místní hospoda. Hospodský je docela chladný (možná že i doopravdy) a říká, že jediným místním pravidlem je plať daně a dají ti pokoj. Strahd vládne ze svého hradu a jeho odpůrce čeká krutý osud, jak už si to mohli mnozí vyzkoušet na vlastní kůži (pokus je samozřejmě jen jeden). Takže různé vraždy a mizení obyvatel je tady tak nějak asi na pohodu.

A prý si mám raději promluvit se starostou města a nějaké informace mi řekne třeba i Vistani u baru, což je náš známý cikán, který čeká, až mu donesu zlaté a prodá mi pak lektvar na projití mlhou. Zlaté stále nemám. Nicméně mi povykládá, že Vistani jsou kočovníci, obchodníci a mají někde nedaleko tábor. 

Vistani Camp:

Nevím, jestli se prořekl omylem, ale když se ho zeptám, jestli by mě do jejich tábora nedovedl, tak řekne, že jedině se svázanýma očima. Souhlasím a vydám se na pouť do cikánského tábora. Je mi záhadou, proč ta ochota mě tam zavést. No jo, oni totiž mají asi nějaké trable. Když dorazíme do tábora, řekne mi, že mě čeká madam Eva. Ta má problém, nemůže věštit budoucnost, protože někdo ukradl jednu z jejich tarokových karet. Předpokládá, že kartu má Strahd a využívá ji ke svým temným rituálům.

Zpět v Barovia village:

Vracím se se zavázanýma očima zpět do hospody v Barovii. Návštěva v táboře cikánů mi možná dala zajímavou informaci, uvidím, jestli mi bude k něčemu. Když se vydám k východu ven z  hospody, po cestě minu kleričku Irmgarde. Schopná klerička by se mi hodila, možná bych ji i vyměnil za Veliku, příliš profesně rozkročenou bojovnici/kouzelnici, zlodějku. Jenže Irmgarda je arogantní a na rovinu mi řekne, že nepotřebuje společnost otrapů, že svůj úkol v Ravenloftu zvládne sama a nemám se ji plést do cesty. No tak fajn.

V jednom z dalších sídel narazím na jednookého Paladina. Vypráví mi o svém smutném osudu, zradě, zatracení a nemoci, z které se již nedokáže vyléčit. Jediné, co si přeje, že až smrt pro něj příde (a cítí, že to bude brzy), chce aby jeho duše našla odpočinek a mír. Jediný způsob, jak toho lze dosáhnout je, že najdu v hluboké kobce někde za Barovii jeho svatý symbol, který používal jako paladin a donesu mu jej zpět. Předává mi svou pásku na oko, v které je skrytá mapa vstupu do katakomb. Dále si mám vzít jeho krompáč z chatrče na sever odsud, kterým pak vykopu skrytý klíč v místě, kde je seschlý pařez. Mám kopat západně od něj. No vida, první jasný úkol mám zadán.

Prozkoumávám další domy a obdivuji výbavu interiérů, vcelku hezkou na to, jak je toto místo temné, smutné a smrtí obestřené. V jednom z dalších domů je týpek z lesa, co hledal svého ztraceného syna, který podle něj už není v Barovii. Vidí svého syna umírat ve snech a jeho poslední slova jsou, že procházel lesem a zasáhl jej blesk. Jeho zmizení dává za vinu Vistani, nemám jim prý věřit, jsou to zloději a kdo ví jestli ne i vrazi. Na jihovýchodě města nacházím staré skladiště, jehož vchod je sbitý deskami, je očividně uzavřené a nepřístupné. Zhruba uprostřed města je pak dům, v kterém jsou zamčené dveře, třeba časem seženu klíč. Zapamatuji si, že už je to druhý zamčený prostor v tomto městě.

A teď přijde něco, co nevím, jestli je dobře a jestli jsem si značně nezkomplikoval situaci dříve, než by k tomu mělo dojít. Vcházím do jakéhosi prokletého stavení, v kterém je duch. Býval to bohatý klenotník s rodinou. Jeho životy však vzal nějaký Victor Grymig. Kdysi to byl mocný zlý muž a unikal právu. Říká se, že unikl i smrti a vládne z temnot ze své vlastní hrobky. 

Musím jít na hřbitov a najít lorda ghoula (no potěš), což je zmíněný Victor Grymig. A musím lorda ghoula samozřejmě zničit. No a pokud to neudělám, pan klenotník se mi strašlivě pomstí. A aby dohlédl na to, že splním tento úkol....vtělí se do mého souputníka v partě, do  Aruthy. Ten je od této chvíle posedlý a nese s sebou ducha klenotníka, který jej neustále upozorňuje, že jestli zavčasu nesplní jím zadaný úkol, zničí jej. Duch se promítá v obličeji Aruthy jako průhledná maska. A já můžu doufat, že mi na splnění úkolu dá dostatek času, jelikož hřbitov, na kterém se nachází lord ghoul, je zamčený a já nemám klíče, ale nebudu předbíhat...

Vydám se do sídla starosty. Jeho obydlí vypadá honosněji než ostatní v Barovii. Než si s ním promluvím, projdu si jeho knihovny a najdu v nich zajímavé informace. Na jedné listině najdu návod na léčbu lykantropie. Postup je následující - zabít vlkodlaka, který postiženého kousnul, následně se za postiženým vydat a zakouzlit na něj ze speciálních svitků v přesném pořadí kouzla atonement (smíření), cure disease (léčba nemoci) a remove curse (odstranit prokletí). Svitek si pečlivě schovám, kdo ví, kdy se to bude hodit.

  

Dále jsem našel svitek s poznámkami starosty o situaci v zemi. Lord Strahds provozuje nekromancii a spřáhl se se smrtí. Dýka Ba'al Verzi, kterou byl zabit Strahdův bratr, se nacházela naposledy v držení Strahda (zajímavé, našel jsem ji u kostlivce na začátku a mám ji nyní já) . Žena Tatyana zemřela, jakmile se pokusila vymanit ze Strahdova objetí. Tyto drobné střípky informací mi postupně dávají dohromady obrázek o tom, co se tady v této zemi děje. Jen to bude chtít najít více detailů, abych pochopil, kdo je kdo a jakou má motivaci. 

V hlavní přijímací místnosti nacházím starostu a také zde vysedává kapku arogantně, ale mocně vzhlížející kouzelnice honosného jména Gloriana. Nabídne mi společnost a já neváhám a propouštím ze svých služeb nemastnou neslanou Veliku schopnostmi příliš rozkročenou na tři povolání. Hodí se mi čistý mág.

Následně si promluvím se starostou. Je to v podstatě věrný slouha Srtrahda, jinak by nebyl starostou jediné vsi v podhradí, že. Přivítá nás s tím, že nás vlastně očekával a že má pro nás dopis Strahda s pozvánkou na jeho hrad. Mayor nám doporučil jeho přání vyhovět a to hned, kočár na nás už čeká. No, má to celkem rychlý spád, tak snad nejedeme rovnou vstříc smrti. Sedáme do kočáru a ten nás dováží do samotného hradu Ravenlodftu.

Castle Ravenloft:

V hradě mě přivítá samotný Strahd. Nejprve nás ujistí, že jsme rozhodně nepřišli nepozorování, naopak, kdokoliv pronikne do jeho země, je to doslova na jeho pozvání. A zároveň odtud nevede cesta ven do jiných dimenzí. A to se týká i vládců této země. A to je přesně to, co jej trápí, on by tak rád pronikl i do dalších světů. Jenže  prozatím filozofové přišli jen na to, že by to mohlo jít skrze jakési portály sloužící jako dimenzionální brány. A jedna taková se má nacházet hluboko v jeskyních na západ od Barovie. Je zamčena na klíč. Dává mi klíč k této jeskyni s tím, že mým úkolem je jeskyni prozkoumat, najít portál a vyzkoušet jej. Mohl by to udělat sic sám, ale nemá na to čas. Následně nás Strahd pozve na večeři. No, spolčit se tady s hlavním padouchem, to jsme fakt "chtěli". Ale večeře se hodí, pořádně jsme se nadlábli výborným jídlem. Strahd je sakra dobrý hostitel, ale dle všeho, co jsme se o něm před tím dozvěděli, špatný pán.

Old Church Grounds:

Strahd nás propustil z hradu a nyní bych měl jít do zmíněné jeskyně. Trochu mě trápí posednutí Aruthy duchem. Kolik mu dává duch vlastně času? Zkusím vyjít ven z Barovie severovýchodní  bránou vedoucí ke kostelu. Chvíli se kolem něj ochomýtám a zkouším bránu na hřbitov, i do kostela. Obojí je zamčené. Tudy cesta prostě nevede, budu muset někde najít klíče ke hřbitovu i ke kostelu.

Wooded area west of Barovia:

Z Barovie se tedy vydávám tentokráte na západ. Nacházím se v lesíku s mýtinami, na kterých se to hemží netopýry, ale také vlkodlaky. Lesík nabízí hned tři lokace na průzkum. Před vstupem do jeskyně, která je mým cílem, stojí stará známá klerička Irmgarde s šátkem přes obličej. Tentokráte se nezdráhá  ke mně připojit do party. Pátrá totiž také po portálu a je jediná, kdo jej umí aktivovat. Jenže nemá co? Nemá klíč a ten mám já. S omluvou propouštím Glorianu s tím, že se pro ní pak stavím, až projdu jeskyní. Snad se teda neurazila. 

Než ovšem vstoupím do jeskyně, prozkoumám ještě okolní les. Naleznu malou jeskyňku na severozápadě. V ní se nachází něco mezi člověkem a vlkem, který mě přesvědčuje, abych utekl, že se za chvíli promění ve vlka a zabije mě. Chvíli si s ním přeci jen povykládám a nabídnu mu pomoc. Návod, jak léčit lykantropii, mám. Teď jen potřebuji vědět, kdo jej kousnul. Vlko-člověk mi sdělí, že šlo o Albina, bílého vlkodlaka. Vydám se tedy ven do lesa a na jihu narazím na stavení, za kterým pobíhá bílý vlkodlak, jasně odlišený od běžných hnědých. Vyřídím si to s ním ručně stručně. Prozatím ale nemohu vlko-člověku z jeskyně pomoci více, protože ještě nemám ty speciální svitky. Uvnitř stavení, kolem kterého pobíhal vlkodlak, sídlí kouzelník Ryszard. Není mi moc sympatický a podezřele se nám vnucuje do party, ale nebereme jej.

Cavern west of Barovia:

Teď se konečně vydávám do jeskyně, v které jsou zamčené dveře působící jako magické silové pole a odemykají se klíčem od Strahda. Překvapivě za dveřmi stojí osoba. Jak se tam dostala a z čeho tady přežívá není vůbec jasné, ale představí se jako bojovník Vladislav a nepustí mě dále, pokud se ke mně nebude moci připojit. Je údajně ve službách starosty Barovie a je tak mou povinností jej přijmout jako doprovod (mimochodem je mi nějak podezřele povědomý). Poví mi něco o jeskyních a o zdejším portálu, který nedokázal zatím najít. Portál údajně používají zloději k přesunu mezi Ravenloftem a královstvím zvaném Elturel (ha můj domov). Nu co se dá dělat, na chvíli se rozloučím s Falkhenem a jeho místo zastoupí pro průchod jeskyní Vladislav. 

Jeskyně je nesmírně spletitá, nachází se v ní několik velkých hal a cílem je najít čtyři klíče ke čtyřem různým pozamykaným pasážím. Musím si zde dát pozor na chrlič blesků, který pravidelně protíná jednu z chodeb. Složitý systém asi desítky teleportů mě postupně hází do dalších sekcí jinak nepřístupných jeskyní. Naleznu vcelku dvě velmi užitečné zbraně  a to palcát +1 a hlavně házecí magický nůž fungující jako bumerang. Tenhle nůž mi vyhraje spoustu bitev proti nepřátelům, s kterými se opravdu nechci dostat do přímého kontaktu. Nacházím i svitek s poznámkami o portálech. Píše se v něm, že portály jsou obvykle jednosměrné a ke správnému přesunu je potřeba provést rituály s těmi správnými artefakty. Potřebné artefakty pro rituál jsou sepsány v Tirimiasově knize Catalogue of outer plane Artifacts. 

Nepřáteli jsou tady všudypřítomní kostlivci a velmi nepříjemní kostění golemové. Golemy musím vždy ustřílet z dálky kouzly, protože jsou velmi silní, odolní a pár hrábnutí pařátem znamená obvykle smrt některé z postav. Když se mi podaří proplést poctivě všemi chodbami, dopracuji se na jihozápadě jeskyně ke klíčovému místu. Jednak za tamními zamčenými dveřmi naleznu klíč od kostela, který tady někdo záhadně ztratil a jednak za dvěma průchozími zdmi je hledaný portál. 

Pozor, do portálu mohou vstoupit jen postavy neočarované kněžskými kouzly měnící ruce ve zbraně, jinak hra nekompromisně spadne. Tento bug funguje dodnes a nebyl odstraněn. Pokud náhodou má někdo zakouzleno na klerika cause wounds a jeho ruka je proměněna ve smrtící pařát, je třeba jej použít do prázdna. A pozor, pokud je klerik v zadní řadě, nemůže útočit a je třeba jej přesunout do přední řady aby kouzlo mohl vyplýtvat. V úzkých dungeonech se parta totiž řadí po dvojicích do přední a zadní řady. Výměna pozic postav probíhá v inventáři klikem pravým tlačítkem myši na jména postav. S pomocí kleričky Irmgarde aktivujeme portál (asi zná některý z těch rituálů) a vstupujeme do něj. Portál nás opravdu přenese, ale jen do lesa před jeskyni, Ale stojím v něm sám jen s Aruthou. Irmgarde i Vladislav jsou pryč. Takže nyní jdu rychle do Barovie a v patřičných obydlích najdu znovu čarodějku Glorianu a bojovníka Fhalkena, abych doplnil partu. Už žádné výměny, doufám, že tímto se má parta plně ustálila. A jelikož mám klíč od kostela, má cesta bude směrovat právě tam. 

Old Church main floor:

V kostele si odemknu vstupní dveře do svatyně. Zaútočí na mě nějací ohniví psi. Jsou velmi nepříjemní a silní. Tady přijde vhod házecí magická dýka. Ve svatyni je u oltáře nějaký pomatený kněz, který jen hledí před sebe, jakoby pozbyl duši i mysl. Prozkoumám okolní místnosti kolem svatyně. Musím uznat, že je to tady nádhera a škoda, že je kostel v tak zoufalém místě, protože jinak by to bylo na průvodce a podrobnou prohlídku. 

V jedné z místnost nacházím svitek, který popisuje, jak použít knihu Catalogue of outer plane Artifacts. Kouzlo cestování prostorem a časem se díky této knize spustí poté, co získám pět klíčových artefaktů. Těmi jsou  gem zářící jako slunce, elfí artefakt krásy ukutý ze vzácných rud jako jsou bílé zlato, zlato a platina, dalším je pírko havraních lidí, pak Vistani taroková karta mlhy (že by zrovna ta, kterou cikánské věštkyni vzal Strahd?) a nakonec je to svatý symbol, který byl ukraden svému vlastníku, ale nakonec byl pro něj získán zpět (tak o jednom bych věděl, takový byl ukraden lordu Dheltovi).

Dále naleznu svitek special scroll of cure disease, což je jeden ze svitků léčících lykantropii. Po levé straně svatyně kostela je místnost se zrcadlem. A v něm je očividně zakletá duše onoho pomateného kněze. která volá po vysvobození. Uvidíme, co se dá dělat. Dále se v přízemí kostela nenachází nic zvláštního a tak se mohu schodištěm v západní části vydat do spodního patra.

Old Church Lower level 1:

Spodní level kostela je stejně fascinující, jako interiér stavby na povrchu. Jediné, co to tady kazí jsou dotěrné zombie. Naštěstí nejsou nijak silné a pár úderů palcátem, mečem a taky vrhacím nožem s nimi udělá krátký proces. Důležité jsou tady jiné věci. Kromě toho, že najdu důležitý gold church key otevírající zdejší zamčené dveře, se zde nacházejí předměty nesmírné důležitosti. 

Jednak najdu další dva svitky k léčbě lykantropie - special scroll of atonement a special scroll remove curse. Dalším důležitým, byť ne úplně nezbytným nálezem je Rod of Smithing, což je velmi silná zbraň určená klerikovi a hned jí vyzbrojím Aruthu. V jedné místnosti se povaluje velmi výrazná kostra, ale nic u ní nenajdu, přesto si to místo zapamatuji, protože to už nezbytně nutné je. Procházím dále koridory a jednotlivými místnostmi, pobíjím zombíky, až konečně naleznu knihu s návodem, jak dostat zakletou duši ze zrcadla. Jsou k tomu třeba čtyři slova z předchozí stránky. Tato stránka je však z knihy vytržena. 

Dalším pečlivým průzkumem podzemních prostor postupně nalézám utržené papírky a je mi jasné, že to je ta chybějící stránka. Postupně tak najdu na různých místech čtyři kusy stránky a dám je dohromady. Mám konečně potřebné čtyři slova, které je třeba před zrcadlem vyslovit.

Během hledání jsem našel také spis s příběhem o Strahdovu bratru Sergei a jeho milence Tatyaně. Je to klasická lovestory. Sergei se má oženit s Tatyanou, jenže láskou k ní zahoří i Strahd. Ze zcela záhadných důvodů je v den svatby Sergei zabit dýkou Ba'al Verzi. Strahdovi však nic nepomohlo všemožné podbízení se Tatyaně. Ta v žalu skočila z balkónu hradu, aby mohla na onom světě hledat svého Sergeie.

Narazil jsem tady i na zajímavou past. Bylo to několik tlačítek v dlouhé chodbě, v níž jen jedno se mělo stisknout, aby se otevřely dveře. Všechny ostatní na mě vypustily smrtící fireball. Posledním a naprosto zásadním nálezem byla kniha Catalogue of outer plane Artifacts. V této knize je přesně popsán rituál, který má být proveden s pěti artefakty popsanými v seznamu na svitku, který jsem našel nahoře v kostele. Zatím je tento rituál k ničemu, jelikož zatím žádný ze zmíněných artefaktů nemám. Ale začínám cítit, že se kromě postupného odkrývání temného příběhu této země začínám posouvat i ve svém úkolu. Ale cesta bude ještě strnitá. Mimochodem úplně na severu najdu průchozí stěnu a za ní chodbičku k zamčeným dveřím, ale gold church key k nim nepasuje.

Vydávám se zpět nahoru k zrcadlu a odříkám z knihy čtyři slova ve správném pořadí. Zrcadlo praskne a duše kněze je volná. Nyní si mohu jít do svatyně promluvit s již normálním knězem, který mi poděkuje za vysvobození, sdělí mi, že jej do zrcadla zaklel Strahd. Zeptám se jej na kostru v podzemní části a sdělí mi, že je to jeden z jeho odvážných učňů. Bohužel byl zabit v den, kdy Strahd zaklel kněze do zrcadla. Kéž by mohl být zase oživen. Existuje možnost, ale kouzlo povstat z mrtvých nefunguje, musí být použito kouzlo vzkříšení. Bohužel Tohle kouzlo neumíme (zatím) a tak nejsme schopni knězovu učni pomoci. Přesto nám za vysvobození ze zrcadla dává za odměnu klíč ke hřbitovu, na kterém můžeme nalézt spoustu odpovědí. A mimochodem se konečně otevírá cesta k tomu zbavit Aruthu posednutí duchem. Ale o tom všem vám povyprávím příště v druhé části deníku.

Ringo