Evil's Doom - report ze hry č. 3 - dokončení

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Olympia Entertainment Group / Vydavatel: - / Rok: 1996

Minule jsme skončili na zádech draka, který nás má dopravit do místa, do kterého zná cestu jen on. Na Island of Wisdom. Po šíleném letu mraky skrze urputnou bouři, kterou nikdo nemá šanci proletět, kromě draka, se před námi otevře poklidnější vrstva mraků, nad něž vyčnívá vysoké skalisko a na jeho vrcholu stojí hrad. Není divu, že tady ani smrt nemůže, vlastně ani nezná přesnou pozici tohoto ostrova. Ačkoliv mi dala smrt mapu, je zjevné, že byla ve smyslu - tady to asi někde možná je.

Drak letí na jistotu a je vidět, že toto místo zná. Přistane na náhorní plošině a my sesedáme a putujeme skrze nádvoří místního hradu do budovy, v které nás čeká zvláštní přivítání. V hale nás obestoupí kouzelníci a po chvíli se před námi objevuje i jejich vůdce. Zvedá ruce a mezi nimi se objeví plápolající fireball. Stačí jen, aby pokynul, a na místě budeme usmaženi. Zvedám Paralax a na tváři kouzelníka se najednou objeví úsměv. Očividně je tento meč vstupenkou do jeho přízně. 

Nyní mě čeká velmi dlouhý rozhovor. Je to zvláštní debata, protože kouzelníci komunikují jen telepaticky. Vůdce kouzelníků chce vědět, co nás přivedlo, a tak mu povyprávíme celý příběh naší cesty. Jenže když se zmíníme o šířícím se zlu, démonech a završíme to setkáním se Smrtí, která nás sem poslala, nechce nám to kouzelník vůbec věřit. Sděluje nám, že je to celé nesmysl a že Smrt neví o jejich úkrytu, aby nás do něj mohla poslat. Musím jej tedy přesvědčit. Sděluji vůdci kouzelníků, že Smrt je obeznámena o existenci jejich úkrytu a z batohu vytahuji lebku, kterou mi darovala a předložím ji jako důkaz. Na tváři kouzelníka je vidět, že se v něm vystřídala směsice různých nálad a pocitů. Lebka totiž začala zářit a z kouzelníka vypadnou v úžasu vyřčená slova. Lebka Asterie. Lebka jejich krále, který zemřel před tím, než se kouzelníci přesunuli na Island of Wisdom. Lebkou tehdy právě obdarovali Smrt za slib, že jim Smrt dá nesmrtelnost.

Kouzelník nám povypráví celý příběh o místních kouzelnících, kteří jsou nesmrtelní díky tomu, že o jejich sídle nikdo neví, ani samotná Smrt, s kterou kdysi uzavřeli dohodu, že se o ně nebude zajímat a kouzelníci se svou nezměrnou mocí se naopak nebudou míchat do záležitostí světa. Pečetí té dohody byla právě lebka Asterie, kterou kouzelníci jako mocný artefakt Smrti darovali. Kouzelník netušil, že se s lebkou ještě někdy setká a očividně se ve světě muselo stát něco hrozného, když mi Smrt předala artefakt, na kterém ji tolik záleželo.

No a teď to přijde a vůdce kouzelníků kápne božskou. Za průnik démonů do světa jsou odpovědni právě oni. Respektive jeden z nich jménem Kemsa, který využil své moci k zakázaným experimentům. V místní knihovně se ukrývala jedna nebezpečná kniha, Book of demons. Kemsa si ji jednou půjčil, uzamkl se ve své komnatě a tam knihu studoval. Nakonec se odhodlal k experimentu a seslal kouzlo vyvolat démona. Jako každý kouzelník, který se takto pomátne, si Kemsa mylně myslel, že jej démoni budou poslouchat. Jenže to byl velký omyl. Kouzlo vytvořilo trhlinu do jiné dimenze, do světa démonů. A jejich záměr nebylo rozhodně poslouchat Kemsu, jejich cílem bylo ovládnout to, co se jim otevřelo za prasklinou. Náš svět. 

Když si ostatní kouzelníci uvědomili, co Kemsa provedl, bylo už pozdě. Kemsa popadl knihu a začal prchat. Kouzlo proměny na kámen, které na něj kouzelníci seslali, nebylo připraveno dobře a Kemsu to jen proměnilo v pavouka. A ten uprchnul do katakomb zdejšího hradu. Náš úkol je jasný, vydat se zneškodnit Kemsu do katakomb. Kouzelník nás ještě varuje, že si Kemsa vytvořil nebezpečné strážce imunní na magii. Sám Kemsa je zranitelný zejména nemagickými zbraněmi. Kemsovi pak musíme vzít knihu démonů a donést ji kouzelníkům. Ti se pomocí ní pokusí uzamknou prasklinu do světa démonů.

Nechám si ukázat vstup do ktakomb a čeká mě pět perných levelů. Katakomby jsou docela působivé a nacházím zde novou puzzle fintu. Výklenky v kobkách byly dosud viditelné i z boku. Měly takový kamenný výstupek a tak nešly přehlédnout. Tady jsou výklenky zakamuflovány do kruhové struktury ve stěnách a tak jdou vidět jen když jsem k nim otočen čelem. Takto jsem na první průzkum přehlédl například důležitý klíč. Ale brzy jsem na tento zádrhel přišel a pak už nebyl problém se probít přes nepřátele a sérii puzzlů složených z právě těch výklenků, pak tajných tlačítek, průchozích stěn, a taky kombinací různých klíčů všemožně poschovávaných, které odemykaly různé dveře. Klasika.

Kemsovi služebníci vypadali hodně podivně (strašně mi připomínali zrůdu z temné strany ze seriálu Stranger Things), dost možná nejsou z tohoto světa a pocházejí z toho za trhlinou. Souboj s nimi musel probíhat na blízku, jakákoliv vzdálenost znamenala být zasypán ničivými kouzly. Ani boj na blízku však není žádná sranda. Čas od času způsobí tyhle zrůdy některému členovi party smrtelné onemocnění a není proti tomu ani lék, ani kouzlo (tady není jiné cesty než dát load).

V třetím patře mě čeká specifický puzzle. Je tu záhadná koule, místnost s otvory na čtyři destičky a pak čtyři komnaty, v kterých se destičky nacházejí. Potíž je v tom, že jen tři. Čtvrtá destička chybí. Tři destičky dám do patřičných otvorů a vydám se schodištěm dále do patra čtvrtého. Tam mě čeká samotný Kemsa. Nastane klasický obíhací souboj. Čelní střet s Kemsou je totiž smrtící, takže jej musím umlátit pěkně zákeřně z boku. Po porážce pavouka Kemsy získám čtvrtou destičku. V jeho brlohu je také výklenek, v kterém se skrývá zvláštní rudý krystal, který si samozřejmě vezmu. S nalezenou čtvrtou destičkou upaluji zpět do levelu tři, dám ji do čtvrtého otvoru a kniha démonů je moje.

 

Nyní zpět nahoru za vůdcem kouzelníkem. Dávám mu knihu démonů. Kouzelníci se uchýlí do studovny a pomocí knihy se snaží najít řešení na uzamčení trhliny a zničení démonů v našem světě. Trvá to docela dlouho a naše parta má tak několik dní čas na dlouhý odpočinek. Docela jsme si tu zvykli, z hradu jsou dech beroucí výhledy na okolní mračna, nad kterými se hrad rozléhá na vrcholku skály. Je to tu vlastně idylické, že by člověk zapomněl na všechny starosti světa. Z těchto myšlenek nás ale probudí kouzelníci, kteří dokončili svou práci. Stvořili pomocí knihy mocný kouzelný artefakt Crystal of Doom. Dokáže vyvolat kouzlo, které zavře trhlinu a oslabí démony, které půjde snadněji porazit. Má to jeden háček. Toto kouzlo musí seslat někdo silný a přesto mu způsobí smrt, pokud jde o smrtelníka. Nabízí se jediné řešení. Doručit krystal samotné Smrti, ať kouzlo sešle ona. Samotná totiž nemůže být žádnou smrtí ohrožena .

Drak mě odnese zpět na ostrov Noya a já bych se měl vydat zpět za smrtí v Castle of lost Legions. Jenže je třeba splnit ještě jeden úkol. Červený drahokam, který jsem našel u Kemsy se docela nabízí jako předmět pro splnění úkolu pro hada Obitase. Vydávám se tedy k němu do Skeleton Cape. Požadovaný meč (Ritual Sword) jsem mu již odevzdal po splnění Castle of Lost Legions. Had chce však ještě helmu Setha a oko Setha. Dávám mu drahokam, to je ono oko Setha, což mě napadlo hned, jak jsem drahokam našel. Jenže chce ještě helmu Setha a tady jsem byl malinko v pasti. Jediné, co mě nakonec napadlo, tak dávat mu všechny helmy z inventáře, které mám a doufat, že jsem nějakou někde neminul nebo případně neprodal. Samozřejmě to musí být nějaká speciální s nějakým přívlastkem. Nakonec to jedna z helem, které mám, opravdu byla. Šlo o Berenovu helmu, kterou jsem našel hned z kraje dobrodružství a to v kobkách hradu Lost Legions stejně jako již odevzdaný Ritual sword. A měl jsem velké štěstí, že jsem si tu helmu vzal a nenechal ji ležet v Cstle of Lost Legions a níže se ukáže proč.

Nejprve však získám odměnu Obitase za to, že jsme mu přinesl všechny tři artefakty. Odmění za to jeden můj charakter v partě. Samozřejmě volba padne na mě, tedy vůdce party Vatana. Obitas zprostředkuje rituál, který udělá z Vatana pořádného barbara Conana s mnohem větší silou, než měl doposud. Odteď toho Vatan unese více a také bude umět rozdávat mnohem silnější rány. Obitas se odebere do své dimenze a jeho chrám se promění v pouštní ruinu.

Nyní se vydávám k Castle of Lost Legions. Jenže je tu problém. Vchod do katakomb hradu se sesypal. Tady je to trochu podpásovka pro ty, kteří se rozhodli nechat v Castle of Lost legions předměty, které neunesli a odložili si je zde na pozdější návštěvu s tím, že si je posbírají později, když bude třeba. Pokud bych zde nechal Ritual sword a Berenovu helmu, měl bych v této fázi hry smůlu, nikdy bych nebyl Obitasem odměněn božskou silou.   

Putuji chvíli ostrovem a vyzpovídám místní, jestli ví, kde se nachází tajný vchod do Castle of lost Legions. Lidí na vyzpovídání je ovšem příliš a tak mě napadne opět putovat do Černých hor a zeptat se mudrce Baby, zda o vchodu něco neví. Odkáže mě na vesnici Arnou, že se mám poptat tam. Super, alespoň se zúžil okruh, v kterém budu pátrat.

Ve vesnici Arnoy jdu hned do hospody a doptávám se zdejšího osazenstva, ale až hostinský jménem Nerfyd se rozvzpomene, že mu dědeček kdysi vyprávěl o starých železných dolech, v kterých se těžila ruda pro výrobu zbraní. Doly byly totálně vytěženy a uzavřeny během Osricova tažení proti obrům. Staré legendy praví, že po bratrovražedném boji mezi Dagarem a Berenem o trůn z Castle of Lost Legions uprchlo několik statečných bojovníků právě skrze železné doly. Nakonec mi místo vstupu do dolů zaznačí do mapy.

Není již na co čekat. Udělám trochu pořádek v inventáři ve svých věcech a vydáme se rovnou do místa, které nám Nerfyd označil v mapě. U vstupu do dolů se potuluje troll, který je ochoten nám ukázat cestu do dolů, ale požaduje odměnu, nějaký lesklý předmět. Dal jsem mu jeden z náhrdelníků, které jsme během svého putování našli, poté nám troll vstup ukázal.

Doly mají docela dost podlaží, ale jsou docela přehledně rozděleny do několika pasáží. První dvoj level spočívá v tom, že je nutno najít klíče napříč dvěma patry. Opět tady funguje oblíbená finta s klíči na více použití, a tak nesmím opomenout zkoušet klíč po odemčení dveří zkusit opět vytáhnout ze zámku. Když poodemykáme všechny dveře, odhalíme všechny tajné tlačítka, průchozí stěny a vypořádáme se s místními trolly, otevře se průchod se schodištěm do patra třetího. 

Než se do něj vydáme, stojí za speciální zmínku jeden předmět, který jsme nalezli v druhém patře. Musí to být dílo kouzelníků nebo nějakých zručných kovářů. Jde o jakýsi železný sud podlouhlého válcovitého tvaru. Na jedné straně má páčku a jakýsi otvor, z kterého po stisknutí páky létají chuchvalce mokré zpěněné hmoty. Tento artefakt si musím samozřejmě vzít. Cvičně mu budeme říkat hasící přístroj, na což jsme přišli v nižších patrech.

Sestupujeme do třetího patra dolů. Naleznu tady svitky vyprávějící o trpaslíkovi Myrnollovi, který by to měl mít vlastně už za sebou, ale nemá. Bohužel se kdysi přidal na stranu zla a nyní tady někde slouží démonům. Zapamatuji si jednu důležitou věc. Trpaslík je dle zprávy z jednoho svitku prakticky neporazitelný, pokud jej neoslabím opravdu silným jedem.

V tomto levelu se nachází jedná velká hala se středovou uzamčenou místností a pak jsou tady po všech čtyřech světových stranách obvodové zdi haly čtvery dveře, které jsou zamčené a nemají zámek. Otevírá je tedy jakýsi mechanismus. Ten záhy najdu a je to série několika páček, po jejichž náhodném stisknutí se mi povede jedny dveře otevřít. Prozkoumám, co je za nimi a najdu malou sekci se schodištěm dolů. Tady lze udělat chybu, kterou jsem samozřejmě udělal. Říkal jsem si, že nepůjdu dolů po schodech dříve, dokud si kompletně neprojdu a nezmapuji celý třetí level a tak jsem hloupě kombinoval s tlačítky a postupně pootvíral všechny čtvery postranní dveře a prošel pasáže za nimi.

A v čem že je tady háček? Po správném stisku páček se sice otevřou další dveře, ale ty předchozí se zavřou. A vypadá to, že navždy. Žádnou kombinací stisku páček se mi nepovedlo žádné dveře otevřít podruhé. Ani nechci domyslet, že by asi šlo o dead end, pokud bych za otevřenými dveřmi neprolezl minimálně jedno políčko. Takhle jde situaci naštěstí vyřešit kouzelníkovým teleportem, který mě může přenést v určitém dosahu klidně i za stěny nebo dveře, ale jen v případě, že je místo, kam se chci teleportovat, prozkoumané. Chyba tedy není fatální. Pokud by se tady někdo prokousal bez mága, měl by sakra problém, ale pořád je zde krkolomná možnost se vrátit ven a nějakého kouzelníka si najmout. Samozřejmě nejideálnější řešení je projít postupně vždy aktuálně otevřené dveře a ne si je hloupě pozavírat. 

Ze všech čtyř pasáží za zmiňovanými dveřmi jsou čtyři separátní sublevely. Nejsou rozlehlé, ale každý skrývá specifický puzzle. V jednom jsou například neviditelné pasti, které drasticky zraňují najednou všechny členy party. Je třeba tak namátkově kolem sebe kouzlit odpastění. Jednou zničená past mizí definitivně. V další samostatné sekci je zase bludiště zaplněné teleporty a jen jedna cesta je správná. Naštěstí jsem našel svitek, který mi správný průchod takovýmto menším čtvercovým bludištěm náčrtkem prozradil.

Obtížnější byl puzzle se zaseknutou pákou. Magickým mečem, sesílajícím fireball, jsem zjistil, že je to jediná síla, která dokáže zaseknutou pákou pohnout. Jenže aby se otevřela mříž vedle této páky, je nutno stát o kus vedle na neviditelné spínací plošince přímo naproti mříži. Na druhé straně chodby s mříží je otvor. Stejně tak je otvor mířící na protější zeď právě na zaseknutou páku. Řešení je v podstatě jednoduché, jen musí člověka napadnout :-) Vystřeluji fireball do otvoru naproti mříži. Tam potrubím fireball proletí a vyletí otvorem naproti páky.  Pohne s ní, zatímco já zároveň stojím na spínací plošince. 

Tento puzzle lze však obejít. Všiml jsem si, že ve všech patrech je k nalezení železný klíč a ten odemyká mimo jiné i zásadní část každé ze čtyř sekcí. Stačí někde získat takovýto klíč a ušetřit si jej tím, že neodemknete dveře do nějaké nepodstatné části. Například do takové, v které se za zamčenými dveřmi skrývá jen nepřítel a jinak nic (samozřejmě tohle je save/load taktika, abyste zjistili, že za těmi dveřmi opravdu nic podstatného není.

Dvě z těchto separátních pasáží jsou v důlním komplexu tak hluboko, že se dostaly do kontaktu s lávou. Jsou pěkně červené a rozpálené. Dokonce se po nich potulují ohníčky coby nepřátelé. A tady jsem našel správný výraz pro pěnu chrlící artefakt. Hasičský přístroj. A ten si s ohníčky velmi snadno poradil. Dalším zádrhelem byla chodba, kterou ovládal nějaký děs, který nás nepustil dále. Odstranit jej lze jen kouzlem mental blast, které žádný kouzelník neumí, ale naštěstí se tady skrývá na svitku za jedněmi zamčenými dveřmi. 

Abychom se dobrali smyslu těchto čtyř pasáží, cílem tady je sebrat čtyři plynové masky, a taky najít několik klíčů k sérii dveří, které vedou k trpaslíkovi Myrnollovi. Na co plynové masky? To se nabízí docela snadno. Pokud mám otrávit Myrnolla prudkým jedem, asi bych nechtěl, abych se jedu nadýchal já s mými přáteli v partě. Toto jedovaté kouzlo jsme samozřejmě také nalezli v jedné skrýši a můžeme se tak vydat k trpaslíkovi. Odemykám několik dveří vedoucích chodbičkou do centrální místnosti velké haly v třetím levelu. Nasadím plynové masky, přiblížíme se k trpaslíkovi, sešleme jed a uštědříme mu několik úderů našimi zbraněmi. Za pár sekund je po něm, vzduch se vyčistí a po trpaslíkovi zůstane klíč ke dveřím do dalšího patra.    

V podstatě se dostávám do finále, stačí projít dvě menší patra. Jsou opět ohnivé a potuluji se tady ohniví červi. Jsou docela tuzí, když jich útočí více, ale jinak jde o snadnou záležitost pro mé vycvičené dobrodruhy. V jednom z těchto pater se nachází fireballová místnost, což mě již nepřekvapí, jelikož jsme na naší pouti tohle již několikrát absolvovali. Stačí dávat pozor, odkud firebally létají a včas se skrývat do zákoutí, které jsou bezpečné. Cílem je tady najít čtyři sloupy a stisknout čtyři tlačítka. Celé patro je opět protkáno systémem zamčených dveří a chytře ukrytých klíčů. V jedné z chodeb je na závěr představen další nový fígl. A to výklenek, který se objeví až po stisknutí tajného tlačítka umístěného v chodbě o kus dále. Ve výklenku je pak důležitý klíč.

Když se mi povede konečně "proodemykat" až ke schodišti do finálního patra, sestoupím do něj a očekávám napjatě střet s bossem. Ale tak jednoduché to nebude. Nejprve je nutno absolvovat ještě pár takových složitějších zádrhelů, než konečně odemknu poslední dveře. V jedné hale musím nejprve zvolit správný teleport. Jsou tři. Dva z toho vedou do uzavřené propasti s hordou červů. Jako puntičkář jsem musel splnit i tyhle dvě vyložené pasti a pobil jsem všechny červy. Pomáhal jsem si  únikovým kouzlem teleport. Když jsem měl namále, prostě jsem se přesunul do bezpečí, doléčil a pak se do jámy červí vydal nazpět. Když jsem červy pobil, opět jsem se teleportoval pryč, protože jiná cesta z těchto míst nevede. Pak jsem zvolil teleport správný a mohl jsem postupovat tímto levelem dále.

Největší peklo mi ale připravil další nový puzzle. Z počátku jsem zaboha nemohl najít další klíč a beze studu přiznám, že jsme si nechal poradit návodem. Je tady místnost nazvaná waiting room. Tak jsem čekal, ale nic se nedělo. Nechal jsem to teda být a bloudil bezcílně po této úrovni. Jenže řešení bylo snadné. Trpělivost. Více trpělivosti a čekat déle. Pak se otevře jedna ze stěn do tajné místnosti. Ale co tam? Zase čekat, to už mě napadlo samého, že půjde o stejný fígl a otevřela se tak další zeď, za ní byl potřebný klíč a já se mohl vydat do největší haly skrze zamčené dveře, v které se skrýval démon Sentinel.

Bitva s bossem se nesla v duchu nekonečné obíhačky, v které jsem vždy udělal chybu. Sentinel je totiž pekelně rychlý a dokáže s vámi držet krok. Cesta k jeho porážce je jiná a kdybych to věděl, mohl jsem si celkově v celé hře dávno usnadnit situaci i v jiných soubojích. Někde dávno jsem našel totiž helmu rychlosti. V dolech jsem našel druhou takovou helmu. Nepřikládal jsem jim váhu, protože měly strašně malou obranu, měl jsem daleko lepší helmy. Tady mě však napadlo, že tu druhou helmu jsem tady nenašel jen tak. Zkusil jsem helmu nasadit oběma bojovníkům vepředu a to se děly věci. Nakonec Sentinela sejmul v podstatě jen Vatan. Meč Paralax totiž nejprve střílí sérii kouzel, které nepřítele paralyzují, dokud nejsou seslány všechny. Díky helmě rychlosti však už mezi tím mohl Vatan Paralaxem našlehat neskutečnou sérii úderů, které Sentinela zdecimovaly. Ještě ale nepadnul. Musel jsem udělat ještě jednu takovou sérii útoků a tak jsem utekl dále do haly, počkal, až se Paralax nabije magickou energií, což nějakou chvíli trvá (než to nastane, může se s ním útočit fyzicky, jenže během úderů se nenabíjí, jen v klidu). Další série útoku Paralaxem Sentinela udolala a já se poté znovu setkal se Smrtí.

Jestli čekáte happy end, tak tady je to trochu vše jinak. Se Smrtí nastane dlouhá filosofická debata. V první řadě je Smrt naštvaná, že mé dobrodružství v podstatě vešlo ve známost na ostrově Noya a tím v podstatě došlo k prozrazení existence Island of Wisdom a nesmrtelných kouzelníků. Smrt to v podstatě považuje za porušení dohody, kterou s kouzelníky má a nabízí dvě řešení. Zničit kouzelníky na Island of Wisdom anebo zničit celý ostrov Noya. 

Dohaduji se se Smrtí o jiném řešení, ale její neoblomnost přeroste v jasné přesvědčení, že zničí ostrov Noya, aby se nikdo nedozvěděl o Island of Wisdom, navzdory tomu, že právě kouzelníci zapříčinili otevření trhliny do světa démonů a uvěznění Smrti. Přeci jen kouzelníci se svými schopnostmi a vědomostmi jsou cennější. Následuje filozofická debata o tom, co je vlastně Smrt. Proč ji vidím spoutanou. Udělali to démoni? Ne. Smrt mi sděluje poznání, že je jen v mé hlavě a co ji živí je strach lidí z ní. A proč je v poutech? Protože je to jen v mé mysli a jde o to, že lidé se smrti přestali bát, bojí se více démonů. 

Ať je to, jak je to, přichází jasný požadavek. Mám odevzdat krystal, který mi dali kouzelníci. Jde o krystal, který může jen Smrt použít. Smrtelník by zemřel. Crystal of Doom má konečně zavřít trhlinu do světa démonů, kteří se stali největší obavou lidí a to oslabilo Smrt. Filozofická debata se Smrtí vlastně dospěla jen k jedinému. K poznání. A pokud chceme, aby svět fungoval postaru, bude v něm muset být i Smrt a strach z ní. Vatan odevzdává Crystal of Doom Smrti a svět se vrátil do normálu. Smrt ještě Vatanovi slíbí, že mu bude v patách. Ostatně to každému žijícímu tvoru na světě. Vatan jen může doufat, že Smrt přesvědčil o tom, že znalost lidí ostrova Noya o kouzelnících Isladns of Wisdom není hrozbou. Ostatně dostat se na ostrov má potíž i samotná smrt, jak by se to povedlo smrtelníkům?  Tak, jako Vatanovi? Asi ne. Vatan a jeho družina byli výjimkou, jelikož byli posláni Smrtí, aby pomohli kouzelníkům vyřešit trable, které sami způsobili. S jakýmikoliv vetřelci by udělali jinak kouzelníci krátký proces. A to bych považoval za tečku za celým vyprávěním, tady konči dobrodružství i hra Evil's Doom.

Ringo